S Marcelkou už se v Lamacentru bohužel nepotkáte, už prohání beránky na obloze.
Marcelka se dostala do Lamacentra na jaře 2013. Je to ovce plemene Suffolk. Přišla se svými dvěma jehňátky, Lili a Rózou, a po jejich odchování se měla zase vrátit. Nicméně dobrosrdečná Marcelka si všechny získala svou přátelskou a vlídnou povahou, takže už u nás zůstala. Vždycky jsme říkali, že z téhle ovčí babičky (narodila se 1. 2. 2006) přímo sálá životní moudrost, pohoda a klid a jen tak něco ji nevyvede z míry. Vlastně prakticky nic ji nevyvede z míry. Kdo chtěl nalézt v naší uspěchané době životní rovnováhu, stačilo pobýt chvíli s Marcelkou.
18. 9. 2019 nás jedna z největších osobností Lamacentra navždy opustila. Ve věku 13 let a 7 měsíců naše milovaná Marcelka odešla. Projevily se u ní zdravotní komplikace, udělali jsme pro ni maximum možného, ale už jí nebylo pomoci. Odešla na konci léta, bez dlouhého trápení... Hrozně moc nám ale chybí. Marcelka byla osobnost, byla skvělá ve všech směrech. Byla určitě tou nejlepší ovečkou, která kdy chodila po zemi. Tak na ni v dobrém vzpomínejme.
Lili
Ovečka Lili se se svou sestřičkou Rózou narodila 16. 3. 2013 a je celá po mamince. Dobračka až do morku kostí. Nechá se hladit, drbat... vlastně na ní můžete dříví štípat. Od její sestry Rózy ji poznáte hlavně podle tmavšího ocasu. Víte co by si Lili přála? Být lamou. V dlouhonohých okatých krasavicích se zhlédla, a kdykoliv jsou všichni puštění, nenápadně se oddělí od ovcí a připojí se k lamám. Taky večer odmítá opustit lamí výběh, když ostatní ovce už jsou dávno ve svém.
Róza
Róza je zlobivější z ovčích dvojčat. Oproti Lili má bílý ocas, trochu narezavělou srst na hřbetě a na hlavě výraznou šošolku bílé vlny. Pokud nějakou ovci uvidíte šplhat po kamení pod skálou nebo drát se na zavřenou pastvinu, určitě to bude Róza. A chytit Rózu například kvůli stříhání nebo prohlídce, to je ovčí ródeo. Tahle šibalská ovečka má zkrátka svou hlavu a nenechá si od lidí jen tak diktovat. Leda byste měli krmení, to se nenechá prosit.
S Bertičkou už se v Lamacentru bohužel nepotkáte...
Hnědá „Berta Zwartbles von Mohelno“ doplnila naše stádečko na podzim 2013 jako reprezentativní představitelka plemene Zwartbles. Daroval nám ji chovatel pan Hošek z Mohelna. Ovce rozhodně netrpí xenofobií, takže cizinka byla bez váhání přijata do party. Vyrostla z ní jedna z vůbec nejvýraznějších osobností celého Lamacentra! Mnohý návštěvník přišel na lamy, ale při odchodu skloňoval jen její jméno. Žádné klišé tradované o ovcích na ni neplatilo. Berta měla charakter a velké srdce. Byla rozhodně chytrá, cílevědomá, průbojná, nebojácná, přitom ohromně přátelská, důvěřivá a mazlivá. Na podzim 2024 ji ale začalo zlobit trávení a to je u přežvýkavce malér. Ani s intenzivní péčí a podporou veterinářů se bohužel nepodařilo problém vyřešit. Tak už nám na Bertičku zůstává jen moře krásných a veselých vzpomínek. Koneckonců, oblažovala nás svou přítomností jedenáct a půl let, tak už má nárok hovět si na obláčku.
Robinson
Robinson je v ovčím výběhu jediný beránek. Snadno ho tak poznáte podle rohů. Taky má zvláštní vlnu z dlouhých pramínků. Víte, co je na tomhle beránkovi zvláštního, proč dostal jméno Robinson? Lamacentrum si za svůj domov vybral dočista sám! Několik týdnů se na vlastní pěst potloukal po Hádech a okolí, nikdo ho nehledal. Na konci léta 2016 ho toulavé nohy zanesly zaječí pěšinou do Lamacentra. Jakmile po dlouhé samotě uviděl čtyři ovčí kamarádky, zamiloval se a rozhodl se je už nikdy neopustit. I když by mohl, ohradu hravě přeskočí a Berta mu na začátku dávala pěkné kapky. Ale ne, vydržel a už nikdy sám!
Beruška
V roce 2024 jsme se rozhodli naši skupinku stárnoucích ovcí trochu omladit. Takže u nás nově potkáte jednu malou černo-bílou slečnu. Je to kříženka ovce kamerunské a u nás dosud málo známého plemene dorper. Jde o charakteristicky vybarvené plemeno původem z Afriky, kterému na zimu naroste vlna a na léto sama vylíná. Jehnička byla zpočátku velmi obezřetná, ale brzy pochopila, jak to u nás chodí. Je neskutečně roztomilá a k tomu už náležitě mlsná, takže u nás jistě udělá kariéru.
Beáta
Omlazení našeho seniorského stádečka jsme vzali vážně, takže nedlouho po Berušce přibyla do Lamacentra ještě jedna jehnička. Naznali jsme, že bez plemene zwartbles se nedá být, takže když nás opustila Berta, kontaktovali jsme chovatele, odkud pocházela, pana Hoška od Mohelna. A ten se rozhodl nám novou jehničku opět darovat, když se u nás Bertička měla tak dobře. Takže tady je – seznamte se s Beátou! Je to ovčí šlechtična, ale do naší party zapadla bez váhání.