4. 9. 2021

Dlouho jsme se nechlubili naším jezírkem. :) Mezi jeho další pozoruhodné obyvatele si můžeme zařadit kapitálního potápníka. :) Většina našich druhů potápníků je aktivní zejména na jaře nebo na podzim. Vyrazte tedy a zkuste taky najít takovéhoto "žraloka hmyzí říše". Nejspíše můžete spatřit dospělého potápníka ve vodě, jak připlave k hladině a několik vteřin zde zůstane nehybně s pootevřenými krovkami – nabírá pod ně vzduch.
Pokud by se vám najít potápníka nepodařilo, netruchlete a zkoukněte tohle krátké video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214729714-kapitolky-o-haveti/209572230550003-potapnik/ :)

Může jít o obrázek příroda

Tip: Potápníky hledejte v tůních a rybnících se slabou rybí obsádkou a s přirozenými břehy s vegetací. (Ostatně na takových místech najdete i nejvíc dalších živočichů. ;))

Víte že?
- Ač jsou potápníci opravdu dokonale přizpůsobeni životu pod vodou, umí také létat, díky čemuž se mohou šířit na vodní plochy v okolí. Ve výše avizovaném videu si najeďte na čas 9:30. :)
- Zdatní predátoři jsou nejen dospělci, ale postrachem pro vše živé přijatelné velikosti jsou i jejich larvy s obrovskými kusadly. Sympatické nám může být, že mladé larvičky mají na jídelníčku taky larvy komárů. ;)
- Potápníci se živí i mršinami, takže plní i úlohu "zdravotní policie".
- Larvy potápníků se kuklí na břehu, a proto před dokončením vývoje vylézají z vody. To může být v nádržích s betonovými nebo příliš strmými břehy problém, pro potápníky představují tzv. ekologickou past.
- Řada druhů našich potápníků doplatila na razantní změny v krajině v posledních desetiletích. Regulace vodních toků, likvidace nespočtu drobných vodních ploch, hnojení rybníků a jejich přerybnění, to jsou společní jmenovatelé, kteří můžou za ohrožení mnoha volně žijících živočichů od hmyzu až po ptáky.

Pro více info doporučujeme článek v časopise Živa 6/2015 (https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/potapnici-nenapadni-predatori-nasich-vod.pdf), který byl pěkným zdrojem informací i nám.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

8. 8. 2021

Uá, Marťan! Nebo snad zmutovaná housenka? Tohle zvíře přece nemůže žít v naší přírodě! Jako mužský palec tlustý, 10 cm dlouhý a barvami a kroucenými chlupy hýřící tvor vypadá jako zhmotnělá dětská fantazie. Tahle housena sem přece musela spadnout z vesmíru. Nebo ji aspoň někdo dovlekl z tropů. Souhlasíte? Omyl!

Může jít o obrázek příroda
Obrovitá housenka patří obrovitému motýlovi. Matináč hrušňový se jmenuje a je to vůbec největší motýl Evropy.
Motýli jsou moc zajímavá skupina hmyzu. Dospělé motýli i jejich housenky obdivujeme pro nápaditost kreseb i paletu barev. Zkuste se vydat s dětmi na motýlí výpravu! Schválně si zasoutěžte, kolik motýlů (dospělých či housenek) cestou potkáte. :)

Tip: Většina našich motýlů má ráda pestrou, kvetoucí a sluncem zalitou krajinu. Hledejte tam. A není samozřejmě divu, že neuvěřitelné množství motýlů žije na jižních Hádech. Projděte se a sledujte. :)
(Jistě to ani nemusíme psát, ale ne aby někoho napadlo motýla chytat a připichovat na špendlík! Tuhle kratochvíli ponechme historii, teď se chodí na lov s foťákem. :))
Mimochodem v závěru inventarizačního průzkumu prof. Laštůvka uvádí: "Přestože celá řada druhů z oblasti Hádů již zmizela, což nejlépe dokládají denní motýli, patří toto území z hlediska výskytu motýlů i dalšího hmyzu k nejvýznamnějším ve střední Evropě. Sotva se najde srovnatelně velké území (plocha ne větší než 2 × 2 km), na kterém by bylo známo 1757 motýlích druhů, z nichž více než 25 zde dosahuje nejseverněji v rámci areálu nebo jsou jinak pozoruhodné." (Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) Hádů u Brna, Brno, 15. 11. 2008)

Víte že? Martináč hrušňový mívá rozpětí křídel i 15 cm. Když nám před pár dny v Lamacentru dva takové kousky začaly po setmění bušit do rozsvíceného okna, no, byl to zážitek. Velikostně už se blíží netopýrům. Tenhle obr je teplomilný druh, v ČR ho lze zastihnout jen na jižní Moravě. Je u nás zákonem chráněný jako silně ohrožený druh. Dospělý motýl už ale vůbec nepřijímá potravu (nemá ani funkčně vyvinuté ústní ústrojí) a žije už jen ze zásob svého housenkového období.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

27. 7. 2021

Máme radost. :) Asi před dvěma týdny jsme v Lamacentru přistihli mladinkou užovku obojkovou. Asi 15cm "žížala" se zářivě žlutými půlměsíčky za hlavou se vyhřívala na cestě v Lamacentru. A teď jsme právě takovou užovčičku uviděli spokojeně si plovčit v jezírku. Je docela reálné, že se vylíhla v našem kompostu a doputovala do jezírka, kde se jí určitě líbí. Má tam dost skrýší i potravy v podobě hmyzu či pulců. Zkuste zapřemýšlet, kde ve vašem okolí by se mohlo líbit užovkám. Případně nemohli byste pro ně něco udělat na vlastní zahradě?

Může jít o obrázek snake a nature

Tip: Užovka obojková je náš nejběžnější had (a i tak patří k ohroženým druhům!). Je velmi přizpůsobivá, ale vyskytuje se většinou v blízkosti vody. Vodní živočichové jako drobní obratlovci (především obojživelníci) a hmyz také tvoří většinu její potravy. Patří tedy k těm mnoha druhům, kterým moc prospěje budování a údržba tůní. Současně potřebuje prostor, kde se může v klidu vyhřívat na slunci. Hromada kompostu je pro užovku parádní pomoc, protože v ní může jak zimovat, tak do ní na jaře naklást vajíčka. Pokud byste chtěli něco speciálního, můžete si snadno vybudovat přímo hadník vhodný pro hady i ještěrky. Hadník je jednoduše řečeno nepřehazovaný kompost proložený větvemi. Na internetu nebo u nás v Lamacentru najdete inspiraci a můžete se pak těšit z různých obyvatel. Užovky a slepýši vám navíc pomůžou ochránit úrodu před hlodavci a slimáky.

Víte že?: Užovka obojková není žádná anakonda, většinou můžete potkat 50–100cm jedince. Sama se tak stává kořistí mnoha predátorů. Pokud však přistihnete svého psa nebo kočku nad mrtvou užovkou, ještě nemusí být vše ztraceno. Užovka obojková totiž dokonale ovládá tzv. thanatozu – tj. umění předstírat smrt. V případě ohrožení se vytočí břichem vzhůru, rozevře tlamu, vyplázne jazyk a z kloakálních žláz vypustí páchnoucí sekret. I při manipulaci zůstává bezvládná. Iluze nezajímavé mrtvoly v rozkladu je opravdu dokonalá a predátora prahnoucího po živé kořisti to může odradit. Takže pokud načapáte psa či kočku se zdánlivě mrtvou užovkou, opatrně ji naberte například na lopatu a odneste na bezpečné místo. Pokud ji tam za hodinu nenajdete, hurá, jen to hrála.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

17. 7. 2021

Jezírko v Lamacentru prostě přitahuje život. A tak se nám před pár dny naskytl milý výjev – matka kachna s maličkými kačátky. Roztomilost sama. Kachna divoká je u nás asi nejběžnější vodní pták. Viděli jste někdy někde nějakou jinou kachnu než kachnu divokou, například čírku nebo poláka? Zkuste zapátrat – naplánujte si ornitologický výlet za vodním ptactvem. :)

Může jít o obrázek bird a nature

Tip: Větší množství různých druhů vodních ptáků najdete spíše na větších a významnějších vodních plochách. Doporučujeme najít si přímo veřejné ptačí pozorovatelny. Určitě ale neuděláte chybu, vydáte-li se třeba do Lednice nebo na Novomlýnské nádrže.

Víte že?: Kachny hnízdí především na březích vod, v rákosinách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách stromů. Dnes však není výjimkou kachna hnízdící ve městě na balkoně nebo na střeše, protože jinde nenachází klid a bezpečí. Cesta pěšky k vodě je pak pro ně často poněkud svízelnější. Mnohdy musí zavčas zasáhnout pracovníci záchranné stanice. Mimochodem už máte v telefonu uložené číslo na takovou záchrannou stanici? Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit! Viz www.zvirevnouzi.cz. K dispozici je i přímo aplikace do mobilu "Zvíře v nouzi".

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

5. 7. 2021

Poslední dobou jako bychom pořád jen sledovali, kde co lítá. Naposledy světlušky a teď – roháči! Když ale tato zvířátka se prostě nedají přehlédnout. :) Doporučujeme, vydejte se na výpravu taky! Je to zážitek panečku, když kolem vás proletí taková 7cm živá helikoptéra... :) A užijte si, že tady na jižní Moravě je ještě máme.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Tip: Roháče potkáváme létat v Lamacentru a okolí v podvečer a za soumraku. Mají rádi listnaté a dostatečně prosluněné porosty, aleje i solitérní stromy, zejména duby. Takže Hády samozřejmě supr – díky čemuž letos našel kolega roháče i na balkoně líšeňského paneláku. Určitě je ale najdete i na dalších vhodných místech. Prostředí vyhovující roháčům jsou dnes často chráněnými územími, takže zkuste ta. Taky staré parky a hřbitovy jsou dobrý tip.

Víte že?: Jeden z největších brouků Evropy stráví většinu svého života (asi 5 let) jako tlustá larva v mrtvém dřevě. Jako impozantní dospělci pak žijí už jen pár měsíců. Obrovitá kusadla samců slouží k vzájemným soubojům, stejně jako jelenům paroží. Dospělí brouci se živí rostlinnými šťávami a nektarem.
Roháč obecný je dnes celoevropsky vzácným a chráněným druhem. Stejně jako zástupům dalších brouků, ptáků i savců mu chybí vhodné prostředí k životu – staré stromy v rozvolněné krajině. Pokud to vyloženě neohrožuje kolemjdoucí, je maximálně žádoucí u starého rozpadajícího se stromu třeba jen ořezat větve a torzo ponechat pro živáčky.
Než pokácíte suchý strom, uvědomte si, že je v něm možná právě ještě víc života, než když se zelenal.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

27. 6. 2021

Ke konci června nastává magické období spojené s tajemnem už od pohanských časů. Slunovrat, svatojánská noc... a záhadní svatojánští broučci. :) Zelenkavé bludičky svítící tiše v trávě jako kočičí oči nebo se vznášející a bloudící vzduchem. Málokteré setkání v nás vyvolá takové pocity jako setkání s nenápadným hmyzem, který však ovládl světlo.

Takže naše rada ze srdce pro tyto dny: Vydejte se s dětmi hledat světlušky!
Podělte se pak s námi, kde jste na ně kápli.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Na Hádech je teď potkáváme každý večer. A i pro nás je to pořád zážitek, natož pro dětskou duši. Právě teď je nejlepší doba nechat se za teplých nocí unést do časů, kdy lidé uctívali dobré duchy a báli se těch zlých, kdy na každém palouku tančily víly a za každým pařezem se mohlo skrývat obydlí skřítka. :)

Tip: Vydejte se za světluškami za šera až za tmy. A samozřejmě někam, kam nedosvítí pouliční osvětlení ani jiné umělé zdroje světla. Mají rády louky, pastviny a okraje lesů. My je pravidelně potkáváme v Lamacentru, takže Hády jsou jistě dobrá volba. Minimálně ještě před pár lety se ale daly potkat i v "polodivoké rokli" uprostřed sídliště v Líšni. Takže heslo je: Hledejte tmu a najdete světlo! :)

Víte že?: Nenápadný až skoro šeredný hmyz strčí do kapsy i ty nejlepší úsporné žárovky. Dokonale ovládají chemickou reakci ve svém těle, při které vzniká tak silné světlo a takové minimum odpadního tepla, že se o tom může našim inženýrům jen zdát. Ani světlušky to dnes ale nemají lehké. Využívají svého světélkování, bioluminiscence, k nalezení partnera k rozmnožování. A to při umělém světle nedokážou. Umělé osvětlení v noci narušuje biorytmy i dalších organismů včetně nás samých. Je tak k vážné úvaze, která světla jsou pro nás v noci opravdu potřebná, a která by se dala zhasnout nebo alespoň upravit a vhodně směrovat.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

13. 6. 2021

Právě v tomto období můžete při procházce přírodou vidět nebo nalézt zvířecí mláďata. Některá z nich mohou být zraněná nebo opuštěná a mohou potřebovat naši pomoc. Některá ale opuštěná nejsou a jejich máma se k nim brzy vrátí. Jak to ale poznat? A jak se zachovat, abychom jim neublížili?
Je dobré znát několik pravidel:
- Na mláďata zajíců, srnců, a dalších lesních savců holýma rukama NESAHÁME, jejich máma by z nich cítila cizí pach a už by je nepřijala.
- Ptáčat se dotknout můžeme. Další pomoc závisí na tom, v jakém stavu ptáče je. Například opeřená, která se učí létat a nemají sílu vzlétnout ze země, přemístíme na nejbližší vyvýšené místo (třeba větev), rodiče jej najdou a nakrmí.
- Nikdy zvířatům nedáváme žádné krmení ani pití! Mohli bychom jim vážně ublížit.
- Když si nejsme jisti, jestli zvíře potřebuje naši pomoc, voláme do nejbližší záchranné stanice. Zdejší odborníci nám poradí nejlépe, když jim popíšeme stav a projevy zvířátka.
Úplně nejlepší je, stáhnout si do mobilu aplikaci "Zvíře v nouzi", kterou provozuje Český svaz ochránců přírody. Najdete-li v přírodě volně žijící zvíře, u kterého se domníváte, že není něco v pořádku, aplikace díky vaší gps pozici vyhledá záchrannou stanici, v jejíž působnosti se právě nacházíte a nabídne vám rovnou do stanice zavolat. Dále pak umožní poslat do záchranné stanice gps souřadnice místa nálezu, nebo naopak vás naviguje do stanice, pokud se domluvíte na předání zvířete tam. Samozřejmostí je také možnost zaslat do stanice fotografii zvířete pro jeho snadnější identifikaci.
Na fotkách vidíte veverčí mládě, které pozorní návštěvníci Lamacentra v sobotu našli ležet na zemi pod stromem. Hnízdo jsme nikde na nejbližších stromech nenašli, ani máma nepobíhala kolem. Toto mládě tedy potřebovalo pomoc, jak jsme si zjistili díky aplikaci Zvíře v nouzi. Putovalo tedy do záchranné stanice v Brně. Dnes jsme si ověřili že přežilo a je v dobré kondici, zde jej dokrmí a jakmile to půjde, vypustí jej zpátky do přírody.

Může jít o obrázek animal a indoor

Otázka pro děti: víte, jaké mají veverky hnízdo? V dutinách stromů nebo ve větvích? Zkuste nějakou veverku chvíli pozorovat. Ideální místo je v městských parcích (v Brně třeba v Lužánkách).

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

23. 5. 2021

Pořád nám dost poprchá, což vůbec nevadí žábám. :) Ještě pořád se nám ozývají jejich trylky z našeho nového jezírka. :) Vyfotili jsme vám řadu ropuších vajíček a ropuší pulce. Zkuste taky nějaké žáby vystopovat! Vyhledejte ve svém okolí rybník nebo třeba jen tůňku, jezírko apod. Pošlete nám fotku vašeho objevu a pokud možno i nějaké žabí obyvatele, ať už žabky nebo pulce. :) Mimo dobu rozmnožování se řada žab pohybuje po souši a loví různý hmyz, červy a slimáky. Když je vlhko jako teď, tak si libují.

Není k dispozici žádný popis fotky.

Tip: V Brně určitě neprohloupíte, když navštívíte Holásecká jezera, Soběšické rybníčky, Žebětínský rybník nebo nádrže v Mariánském údolí. Na Hádech ale můžete zajít i do Růženina lomu nebo k novým tůňkám, které jsme vytvořili v roce 2019 před tunýlky v jihozápadním cípu přírodní památky Kavky.

Víte že?: Žáby to dnes nemají lehké. Nápadné jsou jejich masivní úhyny pod koly aut při jarních tazích za vodou a rozmnožováním. Co už je méně nápadné jsou změny v krajině včetně likvidace a úprav vodních ploch a mokřin, nadměrné zarybnění rybníků a zarybňování i drobných tůní. Jak můžeme žábám (a mnoha dalším živočichům) prospět? V prvé řadě, je-li někde mokřina nebo tůňka, važme si jí a snažme se ji zachovat. V žádném případě tam nevypouštějme ryby! Rybičky se nám možná ve vodě líbí pozorovat, ale pro obojživelníky a řadu dalších vodních živočichů jsou v takovém případě pohromou. Pokud máme možnost, vytvořme na svém pozemku jezírko. Nemusí to být nic těžkého. I „větší louže“ může být pro žáby a další požehnáním. Nebo nemohli byste si místo bazénu dopřát hezké koupací jezírko? A co třeba školní zahrada? :)

Naše vlastní zkušenost: V Lamacentru jsme v roce 2019 začali budovat jezírko a hned následující rok na jaře – jezírko ještě nebylo ani hotovo – už vodu obydlela řada živočichů a ropuchy a skokani se tu rozhodli rozmnožovat. Žabí vajíčka a pulce jsme k naší velké radosti našli hned první jaro také v mělkých tůňkách, které jsme v témže roce vytvořili poblíž zastavení č. 7 naučné stezky Hádecké lomy a okolí (před tunýlky). Pro více informací o tůňkách a mokřadech a jejich vytváření doporučujeme webové stránky spolku "Mokřady z.s.".

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

11. 5. 2021

Jak rychle roste vylíhlé sýkorčátko? Přesně to nyní můžete sledovat v přímém přenosu! Včera se v naší on-line budce vylíhlo první ptáče a teď jich v hnízdečku vidíme už nejméně šest. https://www.lamacentrum.cz/on-line-kamera-ptaci-budka

Může jít o obrázek pták

A máme pro vás úkol – schválně si každý den po dobu jednoho týdne udělejte a uložte printscreen obrazovky s hnízdečkem. Krásně se ukáže rozdíl, jak vypadala ptáčata hned po vylíhnutí a jak po jednom týdnu. Můžete nám do komentářů vkládat svoje "printscreenové úlovky".
Vajíček bylo celkem 11, takže při troše štěstí ještě můžete vidět i klubání se některého ze zbývajících mrňousů. :)
Můžeme říct, že on-line budka je jedna z nejlepších věcí, jakou jsme kdy pro Lamacentrum pořídili. :) Moci takto nakukovat volně žijícím ptákům až do ložnice je prostě fascinující.
A co ptáci ve vašem okolí? Zkuste při nejbližší procházce najít ptačí budku a zjistit, jestli je obsazená a kým. Stačí někde opodál tiše sedět a koukat. Dejte hlavně pozor, abyste nebyli moc blízko nebo hluční, abyste ptačí rodiče nerušili. Budeme rádi, když se pochlubíte fotkami z pozorování. :)

Tip: Život našich modřinek můžete sledovat i ze záznamu. Jednotlivé úseky přenosu se ukládají a můžete si je pustit na našem youtube kanálu. Záznam si tak můžete zrychleně projet a dohledávat si zajímavé momenty.

Víte že?: Čerstvě vylíhlá modřinka by se mohla měřit s gumovým medvídkem. Musela se přece vejít do vajíčka velkého přibližně 1,5 x 1,2 cm.

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

4. 5. 2021

Máme za sebou první máj a jistě si při té příležitosti mnoho Brňáků uvědomilo, že už je to opravdu hodně dávno, kdy mohli líbat svoje lásky pod rozkvetlou třešní. V teplých oblastech jižní Moravy bývají třešně prvního května již odkvetlé. Prohlédli jste si ale někdy třešňový květ pořádně? Schválně si zajděte k nějaké kvetoucí třešni a spočítejte, kolik má okvětních lístků. Určitě tam teď načapáte i nějakou včelku – kolik má včelka nohou? (A když už jsme u těch počtů, víte, kolik má včela očí? ;)) Můžete do komentářů přidat svoje třešňové foto úlovky nebo třešňový květ se včelkou nakreslit. :)

Tip: Pokud byste si třeba nebyli úplně jistí, třešeň poměrně snadno a jistě poznáte i v zimě – podle kůry. Kmen třešní bývá hladký, lesklý a s typickými horizontálními rýhami.

Víte že?: Letošní chladné počasí oddálilo rozpuk jara, a i když už příroda začala kvést, včeličky se ještě klepaly zimou a spíš konzumovaly poslední zásoby, než by létaly z květu na květ. Při takovémto vývoji počasí jsme si opět připomněli, jak MOC DŮLEŽITÁ JE V PŘÍRODĚ VŠESTRANNÁ ROZMANITOST. Něco už včelkám odkvete, ale nevadí, pokvete zase něco jiného. Právě s myšlenkou na zajištění co nejdelšího období s nabídkou potravy pro včely jsme loni v areálu Lamacentra vysadili přes dvacet stromů, převážně třešní. Ale ne ledajakých. Schválně jsme vybírali mezi odrůdami takové, abychom pokryli všech osm tzv. třešňových týdnů. Nejranější odrůdy začínají plodit již v květnu, nejpozdnější ještě v srpnu. Čili když odkvete pár stromů, rozkvetou mezitím pozdnější atd. a včelky se mají pořád kde napást. Zkusme všichni myslet na to, aby v našem okolí pořád něco kvetlo a opylovači neměli nikdy hlad. :)

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.

 

22. 4. 2021

Dnes slavíme Den Země! A při té příležitosti spouštíme náš velký seriál: Každý týden pro vás připravíme povídání a zajímavé úkoly o přírodě kolem nás, vždy na jiné téma. Dnes začínáme včelkami, příště se podíváme třeba k jezírku, do ptačí budky, nebo se zavrtáme do hlíny. Těšit se můžete i na záběry z fotopastí.
Je jen na vás, do kterých úkolů se zapojíte. Budeme ale moc rádi, pokud se s námi podělíte o výsledky vaší práce :)

První téma: VČELKY SAMOTÁŘKY. Když se řekne včela, všichni si představíme včelu medonosnou létající z květu na květ a do bzučícího úlu. Ovšem zařídíte-li si na zahradě, na balkóně nebo někde v přírodě "hmyzí domeček", můžete u něj pozorovat i dočista jiné včely. Mírumilovné a velmi užitečné včelky samotářky! Zkusíte to? Můžete připravit domek rákosový. Jak? Nastříhejte stébla rákosu (najdete u vody) na cca 15cm trubičky a vyplňte jimi naležato dřevěnou bedýnku tak, aby z přední strany byla vidět dutá stébla. Nebo vezměte dřevěný špalek a dlouhým vrtákem do něj vyvrtejte 3–8 mm tlusté chodbičky. Možností je milion a na internetu najdete spoustu inspirace. Důležité je, aby chodbičky končily slepě, aby byl domek chráněn před deštěm, a aby trubičky nevytahali ptáci.

Tip: Prozkoumejte například web www.vcelkysamotarky.cz. Pro další inspiraci si zadejte do vyhledavače například: hmyzí domeček, hmyzí hotel, včely samotářky, domeček pro včely...

Víte že?: Včelek samotářek u nás žijí stovky druhů. Některé si tvoří hnízdní dutinky v zemi, jiné ve dřevě... Do komůrek samička naklade vajíčka a připraví zásobu potravy pro larvičky. Samotářky patří mezi významné opylovače. A ať se nám to líbí nebo ne, ač nám to může připadat neskutečné, tak na práci hmyzích opylovačů jsme jako lidstvo stále životně závislí. Nimravou práci při přenášení pylových zrn z květu do květu v počtu milionů milionů prostě neumíme nahradit. Nepodceňujme tedy ubývání hmyzu v přírodě, je to opravdu vážný problém. Kromě hmyzích domečků může každý z nás pomoci už tím, že budeme ve svém okolí usilovat o opylovačům vyhovující prostředí – pestré záhony, různorodé keře, minimalizace použití chemie... :)
Na videu vidíte záběry z našeho hmyzího hotelu (v pozadí slyšet skřehotání žab z jezírka :)).
KVÍZOVÁ OTÁZKA: DOKÁŽETE URČIT DRUH TĚCHTO REZAVÝCH KRASAVIC? Pište :) A/nebo hoďte foto vašeho domečku pro samotářky! :)

Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.