Lamacentrum leží na kraji jedné z přírodovědně nejúžasnějších lokalit. A právě příroda nás inspirovala. Její proměny, pestrost, tajemní obyvatelé. Rozhodli jsme se přinášet vám průběžně od jara 2021 aktuální zajímavosti z přírody v Lamacentru a jeho okolí. Chceme vám tím také nabídnout inspiraci pro vaše vlastní dobrodružné výpravy a motivaci pro vás a vaše děti přírodu pozorovat a zkoumat. Snad se nám to bude dařit, v našich příspěvcích se dozvíte něco nového a návrhy na aktivity vám přijdou vhod.
Součástí projektu podpořeného Jihomoravským krajem.
Tak to vypadá, že máme v Lamacentru lišku partyzánku. Nebo se prostě jen nerada fotí. :-D Pořídili jsme letos dvě fotopasti, abychom vám mohli ukázat i divoká zvířata, která se nám tu prochází. Jenže nám plán někdo začal sabotovat. Mizí kabely propojující fotopast s akumulátorem. Podezřívali jsme kunu, ale jednou fotopast pořídila výmluvné tři poslední fotografie, než se odmlčela. Vizte. :-) Už jsme vyzkoušeli ukrýt kabel do hadice, pak jsme ji ještě omotali páchnoucím hadrem, ale kdepak. Liška jedna podšitá. Dva kabely jsme časem našli v poněkud použitém stavu (rozžvýkané na několik kousků). Tak se tu tak bavíme a snažíme se přechytračit lišku. :-D A tak nás napadl námět pro vás. Zaměřte se taky na tohle chytré zvířátko. Můžete zkusit na procházce najít liščí stopy. Případně zkuste určit stopy jiného zvířete, které potkáte. A nebo si aspoň s dětmi pusťte nějaký liščí dokument nebo si přečtěte pohádku... :-)
Tip: Liščí stopa je takřka stejná jako psí, čili (na rozdíl od kočičí) uvidíte otištěnou tlapku i s drápky. Koukněte se do stopařských příruček: https://www.selmy.cz/data/publications/selmy-velkych-selem-2013.pdf nebo https://www.ivb.cz/wp-content/uploads/Stopy-tisk.pdf. A mějte oči otevřené. Otisky nohou jsou jen jednou z mnoha známek, jak poznáte přítomnost nějakého zvířete – https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/inovace/Myslivost/Stopoznalstvi.pdf.
A na doma... Liška Bystrouška, Liška a vrána... liška vystupuje v mnoha příbězích. Určitě neprohloupíte, když si pustíte večerníček o lišáčkovi Tuláčkovi https://www.ceskatelevize.cz/porady/878783-tulacek/. :-)
Víte že? Zpočátku jsme z loupení kabelů podezřívali kunu, byť jsme nechápali, co ji láká na káblíku uprostřed přírodního areálu Lamacentra. Právě kuny jsou totiž známé tím, že likvidují startovací kabely v autech. Vlezou pod kapotu a když už tam jsou, tak si žvýkají. A pozor – teplo motoru často zláká i kočku bez domova. V zimě prosím věnujte pár vteřin nahlédnutí pod kapotu. Děje se opravdu mnoho případů, kdy se řidič rozjel i s kočkou v motoru. Ty "šťastnější" docestují kilometry daleko do neznáma, ty další dopadnou hůř.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
V rámci naší ptačí abecedy přinášíme ještě jeden bonus! Představili jsme si tu postupně jedenáct druhů ptáků, kteří se nám tuto zimu ukázali na našem on-line krmítku. Byli to babka, brhlík, dlask, koňadra, modřinka, pěnkava obecná, sojka, stehlík, strakapoud, vrabec a zvonek. V minulosti jsme ale pozorovali ještě šest dalších druhů, na které letos zatím čekáme. Určitě se s nimi taky můžete potkat, takže si zmíníme ještě ty. :-) Fotografie všech si můžete prohlédnout na našem fb profilu. A co vy? Kolik druhů ptáků už jste letos v zimě pozorovali? A který pták navštívil vaše krmítko úplně nejčastěji? Až si budete zítra krátit čekání na Ježíška sváteční procházkou, zkuste se zaměřit na ptáčky. Barevní opeřenci jsou nejhezčí ozdoby zimní přírody. :-)
Tip: Nezapomeňte, že ptáci potřebují nejen jíst, ale taky pít! Zrovna dnes je den, kdy to mají těžké. Mrzne celý den a není žádný sníh. Krom krmítka tak připravte pro ptáčky i pítko! Stačí mělká těžká miska, ideální je třeba kameninová miska pod květináč.
Víte že?
- Čečetka zimní obývá především severskou tajgu, ale pravidelně hnízdí i v Čechách. Snadno ji poznáme podle karmínové skvrny na hlavě. V Brně je stejně jako čížek k vidění vzácně. Spatřili jsme ji tu jen jednou, a to v únoru 2018.
- Červenka obecná je moc pěkný ptáček. Hnědá zádíčka a cihlově červený hrudník. Samečci jsou velmi teritoriální a svůj domov si urputně brání. Samotářky žijí i mimo hnízdní období, takže i na krmítko vám bude obvykle zaletovat jen jedna červenka. Tak jsme to vždy měli i v Lamacentru, jen letošní zimu červenku zatím marně vyhlížíme.
- Čížek lesní se v ČR vyskytuje celoročně, hnízdí však převážně ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. V Brně se tak s ním můžeme potkat jen v zimě u krmítka. Hejnko se jich u nás objevilo v únoru 2018.
- Kosa černého zná každé malé dítě. Na on-line krmítku se nám ještě neukázal, ale poletuje kolem. Má radši jablíčka a bobule.
- Pěnkava jikavec (na fotu) hnízdí v lesích severní Evropy. U nás je pouze tzv. zimní host a k vidění je dost nepravidelně.
- Strnad obecný je krásný žlutý ptáček. Je to milovník otevřené zemědělské krajiny a křovinatých mezí. Na Hádech se mu tedy samozřejmě líbí. Na našem krmítku ho ale vidíme výjimečně.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
A zazvoní zvonec a naší ptačí abecedy bude konec. S písmenem Z přilétá zvonek zelený. :-) Šviháka v zeleném kabátku s výrazně žlutým pruhem v křídle a se silným kuželovitým zobákem jistě poznáte. Interně zvonkům říkáme "zlounci", protože mají poněkud naštvaný výraz a na krmítku se s ostatními hašteří. :-) Tak co? Než u vás zazvoní Ježíšek, zkuste najít létajícího zvonka. Na krmítko jich často přilétají celá hejnka.
Tip: DŮLEŽITÉ! Populace zvonků v posledních letech významně poklesla v důsledku šíření trichomonázy, které se taky říká "KRMÍTKOVÁ NÁKAZA". Nemoc způsobuje parazitický prvok bičenka. "Jde o parazity, kteří žijí v zobáku a jícnu, kde likvidují tkáň. Je to bolestivé, pták nemůže přijímat potravu, polykat a uhyne hladem. Parazité nevydrží dlouho na vzduchu, musejí se předávat z ptáka na ptáka přímým kontaktem. K tomu dochází právě v krmítkách" (https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/s-ptaky-na-kus-reci-cim-mate-spacek-ornitology_442976.html). Parazit napadá i další ptáky. OPRAVDU DŮLEŽITÉ! Pokud na krmítku nebo poblíž něj uvidíte načepýřeného ptáka (zvonka nebo i jiného), který se spokojeně neživí, ale působí smutně, nemocně, případně pokud najdete u krmítka ptáka uhynulého, okamžitě krmítko zrušte, důkladně ho umyjte a vysušte a vraťte nejdřív za dva týdny! Lépe nechat ptáky poradit si bez krmítka než je nakazit smrtelnou nemocí! Je záhodno upozornit i sousedy a výskyt nemoc také ohlásit. Více viz https://www.birdlife.cz/zapojte-se/obcanska-veda/choroby/ a https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2021/03/letak-choroby-A5_digiprint.pdf Jako vždy je nejlepší prevence – tedy pravidelné čištění krmítka.
Víte že?
- Pokud na krmítku uvidíte jaksi nezářivého šedozeleného zvonka, tak to je "paní zvonková". :-) Pěkný obrázek upozorňující na rozdíl mezi samcem a samičkou a taky na rozdíly oproti čížkovi má ČSO – https://www.facebook.com/birdlife.cz/posts/10165792543130052
- Zvonek zelený má opravdu krásně zvučný zvonivý hlas. Začíná zpívat již brzy zjara a zpívá pak velmi vytrvale.
- Starší podoba jména zvonka je čvunče. :-D Našli jsme moc pěknou práci – České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska – https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/3522/DPTX_2005_1_11210_ASZK10001_115611_0_26391.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Pomalu se blížíme k závěru naší ptačí abecedy. Teď je řada na pánech v pěkných hnědých kabátcích, totiž na vrabcích. Konkrétně nám létají na krmítko vrabci polní. Vrabčáci patří k našim nejběžnějším ptákům a obvykle se vyskytují v hejnech, takže... Zahrajte si takhle při pondělku hru a zkuste počítat, kolik za den potkáte vrabců. A dávejte pozor, jestli je to vrabec polní nebo domácí. :-) Doma můžete u našeho on-line krmítka číhat, kolik jich uvidíte v záběru najednou. :-) Tím už taky budete trénovat na lednovou Ptačí hodinku – sčítání ptáků na krmítkách (https://ptacihodinka.birdlife.cz/#/observe).
Tip: Vrabec polní nebo domácí, kdo se v tom má vyznat. Malí a hnědí jsou oba. Ale přitom je to úplně jednoduché – vrabec polní má hlavičku hnědou jako pole, zatímco vrabec domácí má hlavičku šedou jako chodník. :-D Krásnou pomůcku má ČSO – https://www.facebook.com/birdlife.cz/photos/10165736422460052
A víc info k vrabci polnímu: https://www.facebook.com/birdlife.cz/posts/10165834636760052
a k domácímu: https://www.facebook.com/birdlife.cz/posts/10165834627105052
Víte že? Vrabčáci s oblibou využívají ke hnízdění budky (což se nám v Lamacentru jenom potvrzuje). Za sezónu stihnou vyhnízdit až třikrát. To dá panečku nějakého starání. Stejně jako ostatní ptáci ptáčata krmí hmyzem, byť dospěláci se živí semeny. Hnízdo není zrovna uhlazená stavbička – však všichni víme, co znamená mít na hlavě "vrabčí hnízdo" – ale kotlinka uvnitř bývá vystlaná měkkými peříčky.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Naše fotopast občas zachytí i srnky, které se kradou Lamacentrem na návštěvu. Jsou to ale hbitá a opatrná stvoření, takže na mnoha záběrech jsou jen šmouhy. Něco se ale povedlo. :-) Kdy jste naposledy spatřili srnku? Zkuste se s dětmi vydat na "loveckou" výpravu. Jestlipak se dokážete pohybovat v přírodě tak tiše, abyste měli šanci? Nenatrefíte-li na srnky, hledejte aspoň pobytová znamení jako je stopa v blátě. Na Hádech je teď potkáváme všude, i na frekventovaných cestách. A budete-li mít štěstí, odnesete si z vycházky trofej v podobě shozeného srnčího parůžku. :-)
Tip: Vydáte-li se teď na Hády, z jižního svahu, například z placu pod PP Kavky, je výhled nejen do dalekého kraje, ale i na "divočinu" mezi Hády a Vinohrady. Když budete mít trochu trpělivosti a budete se dobře koukat (doporučujeme i dalekohled), můžete spatřit nejen srny.
(Přinejhorším si po cimrmanovsku řeknete "Pozorovali jsme srny tři dny a tři noci a na vlastní oči jsme se přesvědčili, jak jsou plaché. Například do míst, kde jsme na ně čekali, vůbec nepřišly." :-D)
Víte že? Srnci shazují své parůžky od října do prosince. "Vyzrálé a vytlučené parůžky nosí srnci od jara do podzimních až zimních měsíců. Koncem září a začátkem října se pučnice začínají připravovat na tvorbu nových parůžků. Jejich dřeň se činností zvláštních buněk postupně rozrušuje, přičemž se odbourává zejména tenká vrstva kostní tkáně v horní části pučnice. Vytvořením tzv. demarkační linie mezi odumřelým parůžkem a pučnicí se postupně snižuje soudržnost parůžku s pučnicí, až parůžek odpadne – je shozen." (https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Zari-2017/Shazovani-paruzku)
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Přichází na řadu velký elegán – strakapoud velký. Resp. na krmítku je zachycena samička. Sameček by totiž měl v týlu ještě červenou skvrnu. Na rozdíl od černého datla jsou tihle černo-bílí krasavci docela nápadní. Zkuste se po nějakém poohlédnout a dobře naslouchejte zvukům přírody. :-) Musíte samozřejmě hledat v lese nebo parcích či hřbitovech – prostě tam, kde je dost velkých a starých stromů.
Tip: Teď v zimě je můžete přilákat na krmítko nejlépe na lůj nebo na slunečnici.
Víte že?
- I na našich záběrech si můžete všimnout, že u strakapouda míří dopředu jen dva prsty. Druhé dva směřují dozadu. To je typické postavení prstů pro naše šplhavce – strakapouda, datla, žlunu – výhodné při pohybu po svislých kmenech. Tuhá ocasní pera navíc slouží jako opora.
- Na jaře samci strakapoudů lákají samičky a odstrašují ostatní samce hlasitým bubnováním do dutých stromů, ale pro tento účel začali využívat i kovové konstrukce.
- Strakapoudi opravdu aktivně vytváří hnízdní dutiny. Ty pak přichází velmi vhod i dalším ptákům, plchům nebo netopýrům.
- Vletový otvor ptačích budek pro sýkorky apod. je vhodné oplechovat, aby se dovnitř strakapoudi nedostali.
- Do exotického příbuzenstva strakapoudů patří tukan.
- Strakapoudi jsou velmi užiteční "lesní doktoři", ale člověka umí i potrápit, když začnou rozklovávat zateplení domů. Možné tipy proti tomu viz https://www.birdlife.cz/o-ptacich/otazky-a-odpovedi/tesajici-strakapoudi/.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Na písmeno S začíná i stehlík. Těm se k nám tuto zimu zatím moc nechce. Na on-line krmítku jsme přistihli jen jednoho, a to ještě pouze v letu, takže na snímku připomíná spíš brunátného anděla. :-D A jak u vás, létají u vás stehlíci? Často se sdružují do malých hejnek. Pohled na tyhle "české papoušky" je opravdu kouzelný. Červeno-černo-bílá hlavička a černo-žluto-bílá křídla dělají ze stehlíků nápadné a velmi půvabné ptáčky. Zkuste je s dětmi nakreslit. :-)
Tip: Stehlíci milují hlavně drobná semínka. Dobrou službu jim uděláte, když jim na zimu nasušíte různé "bodláky", ze kterých si budou semínka obratně vylupovat. Na krmítko zkuste lněné semínko.
Víte že? Stehlíci patřili v minulosti k nejoblíbenějšímu artiklu ptáčníků. Můžete je také snadno identifikovat na různých obrazech a dalších uměleckých dílech.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Následuje písmeno S a s ním asi největší pták naší abecedy – sojka. Sojku hlídačku zná jistě každý fanda večerníčků s Krakonošem. :-) Se sojkami se v Lamacentru potkáváme úplně běžně celý rok, ale zdá se nám, že na naše krmítko letos létají víc než dříve. Viděli jsme tu minimálně tři současně. A co vy? Už jste viděli Krakonošovu pomocnici? Tak šup ven a koukat. :-) Nebo s dětmi zkuste sojku namalovat nebo třeba vyrobit modré sojčí peříčko do čepice. :-)
Tip: Sojka na sebe v přírodě nejčastěji upozorní silným varovným pokřikem, po kterém často následuje trochu nemotorný přelet mezi větvemi stromů. Přitom si jistě povšimnete širokých křídel, bílé plochy nad černým ocasem a možná i zářivě modrých pírek v černo-bílém křídle.
Víte že?
- Sojka patří mezi pěvce, ale nad jejím zpěvem se bude sotva kdo rozplývat. V repertoáru má velmi širokou škálu zvuků včetně jakéhosi mňoukání, hvízdání, vrzání nebo skřehotání a je schopna imitovat různé zvuky odposlechnuté ve svém okolí.
- Na zimu si vytváří zásoby. Za hojné úrody žaludů si jich spoustu poschovává a v zimě se k nim vrací. Přece jen si ale nikdy nevzpomene na všechny, a tak vlastně sází duby.
- U sojek je známé tzv. mravenčení. Ptáci posedávají u mraveniště nebo jej přímo rozhrabují a nechají si mravence nalézt do peří nebo se jimi dokonce rovnou potírají. Zřejmě se tak pomocí kyseliny mravenčí jako repelentem chrání před parazity.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Pokračujeme naší ptačí abecedou. A teď trochu jinak. Poznáte ptáčka, kterého jsme přistihli na krmítku tentokrát? Rozluštění přidáme pod obrázek. Je to jeden z našich nejhojnějších ptáků. Uznáváme, že se nám ho nepodařilo zachytit v nejlepším úhlu, ale ostatně při pozorování v přírodě vám taky ptáci nebudou pózovat a čekat, až si je najdete v atlase. :-) Vidět tohoto ptáčka na krmítku není úplně běžné, protože o mnoho raději hopká pod krmítkem a zobe ze země. Patří k těm druhům, pro které je vhodné udělat na zemi zásyp (šikmo umístěná deska, pod kterou sypete krmení na zem). Jinak ale patří k dost běžným uživatelům lidské pohostinnosti.
Tip: Pro určení ptáčka je důležité soustředit se na šedomodré zbarvení horní a zadní části hlavy, oranžovočervené zbarvení obličeje a spodní části těla a bílé pásky v křídle. Můžete hledat na
https://ptacihodinka.birdlife.cz/urcovani-ptaku/#/observe
https://www.medricske-listy.cz/images/stories/Zpravy/2_2021/Ptaci.jpg
https://www.rezekvitek.cz/obrazky/tabule-ptaci_resize--f218.jpg
https://www.chaloupky.cz/data/products/chaloupky/1400_1400/82489.jpg
https://new.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/11/plakat_Krmitka.pdf?fbclid=IwAR2G2mYTbRDpPZ5JCkWt3rN8Voe91ut2gzhTQBRpMFPMGSyffhjy2AM_OAY
Víte že? Hledaný ptáček krásně pěje (což trochu zaznívá i jeho jméně; nápověda ;-)) a patří k těm druhům, u kterých vědci zkoumali různá nářečí. Ptáci z různých oblastí zpívají trochu jinak. Mladí samečci odposlouchávají způsob zpěvu od starších samců ve svém prostředí. (Pokud vás ptačí zpěv a dialekty zajímají, pak např. https://www.natur.cuni.cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/bioakustika/PtakRoku2011/literarni-prehled)
.
.
.
Rozluštění: Ptáčkem je pěnkava obecná. :-)
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Za sýkorou koňadrou přilétá sýkora modřinka. Také modřinku potkáte na každém krmítku. Patří k nejmenším, ale také nejhezčím ptačím hostům. Krásně modrý baretek a pirátský černý proužek přes oko v bílém obličeji, to je modřinka. Čiperné modřinky jsou také vyhlášení akrobaté. Když zavěsíte na strom držák s lojovými koulemi (nebo vlastnoručně vyrobené tukové krmítko), uvidíte to představení.
Schválně třeba dvě minuty pozorujte krmítko ve vašem okolí a počítejte – navštívilo ho víc koňader nebo modřinek? :-) Jestli se nedostanete ven, nevadí, koukejte na naše on-line a zkoušejte "chytat do printscreenu" zajímavé záběry. :-)
Tip: Pokud při sledování on-line krmítka postřehnete zajímavou scénu, ale printscreen se vám úplně nepovede, není vše ztraceno. Když najedete na obraz, dole se objeví červená linka průběhu vysílání. Můžete se posunout kousek zpátky v čase a zkusit štěstí znovu.
Víte že? Britské modřinky se nejen ve vědeckých kruzích velmi proslavily svou schopností otevírat hliníková víčka na lahvích s mlékem, aby se dostaly k tučné smetaně. Nejen že musely projevit značnou inteligenci, aby na to přišly, ale ještě tuto novou dovednost dokázaly mezi sebou šířit – okoukávala ji jedna od druhé. To vůbec není samozřejmé a biologové a behaviorální ekologové mají dodnes nad čím přemýšlet. :-)
Více viz anglický článek https://www.birdspot.co.uk/bird-behaviour/blue-tits-and-milk-bottle-tops
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Po dlaskovi skáčeme na koňadru. Tu zná opravdu každý. Vždyť sýkora koňadra je vůbec nejčastější návštěvník ptačích krmítek. A proto taky tentokrát nebudeme vyzývat, abyste při procházce nebo na krmítku nějakou koňadru odhalili, ale spíš nás zajímá, kolik jich uvidíte. :-) Musíte-li být doma, zkuste jich co nejvíc "ulovit do printscreenu" na našem on-line krmítku. :-)
Tip: Koňadry můžete k sobě na zahradu dobře nalákat i na lojové koule. Nezapomeňte je ale vybalit ze síťky, protože by se opravdu mohlo přihodit neštěstí. Buď holou kouli usaďte do krmítka nebo do rozsochy větví nebo si dohledejte "držák na lojové koule" a pořiďte si nějaký (nebo pro někoho jako dárek ;-)).
Víte že? Při počítání koňader už můžete pěkně trénovat na lednové oficiální veřejné sčítání ptáků na krmítkách. Je to zábavné, zajímavé a užitečné. Více informací a mj. výsledky z předchozích ročníků na https://ptacihodinka.birdlife.cz/#/observe.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
S písmenem D přilétá v naší ptačí Abecedě dlask. Nemůžete si ho splést, protože tenhle pták nemá zobák, ale zoban. :-) Na krmítku nepotkáte majestátnějšího hosta. Ostatně nechová se tu jako host, ale jako pán u svého stolu. Mohutné tělo s ještě mohutnějším zobákem budí zasloužený respekt. Přestože to není žádný drobeček, všimnout si dlaska v přírodě není nic jednoduchého, takže nejlepší je číhat na něj u krmítka. Tak si počíhejte. Ať už venku nebo u toho našeho on-line. :-)
Tip: Na procházku ale i ke krmítku si berte dalekohled. Můžete tak detailně pozorovat ptáky, ale přitom je nerušit.
Víte že? Dlask tlustozobý je semenožravý a používá svůj mocný kuželovitý zobák jako louskáček. Je tak silný, že klidně rozlouskne třešňovou pecku.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Před pár dny jsme začali Abecedu ptáčků na krmítku. A po babce přichází brhlík! Tohoto ptáčka si na krmítku nemůžete splést. Šedomodrá horní polovina těla, oranžovožlutá spodní polovina a dlouhý černý pruh od zobáku přes oko až za krk, k tomu protáhlá hlavička pokračující delším špičatým zobákem. Vyrazte na procházku "ulovit" brhlíka do své pomyslné sbírky. :-) Je to moc pěkný pohled, jak šmejdí po kmeni stromu a hledá zapomenutého hmyzáčka. Pokud se ven nedostanete, zkuste aspoň udělat kvalitnější printscreen z našeho on-line krmítka, než se povedlo nám. ;-) (Ale zase je tam vidět pěkně hamižný brhlík, který si nacpal do zobáku hned tři semínka najednou. :-))
Tip: Když uvidíte ptáčka cupitat po kmeni stromu hlavou dolů, musí to být právě brhlík lesní. Jiný to neumí.
Víte že? Brhlík má kromě chození hlavou dolů ještě jednu specialitu. K hnízdění vyhledává dutiny stromů nebo budky. Bere ovšem osud do vlastních rukou, tedy zobáku. Klidně obsadí dutinu s velkým vletovým otvorem a blátem smíchaným se slinami si vstup upraví sobě na míru.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Pořád koukáme na krmítko a tak nás napadlo udělat takovou malou poznávací abecedu ptáčků, kteří nám na něj létají. A začneme Babkou. Tedy sýkorou babkou. Poznáte ji? Vedle známější koňadry nebo modřinky působí poněkud vybledle, ale je rozhodně elegantní a má svůj půvab. Zkuste se na procházce nebo při pozorování krmítka ve svém okolí soustředit, jestli potkáte i babku. :-)
Tip: Pokud budete chtít zachytit babku na našem on-line krmítku, musíte mít víc trpělivosti. Přiletí vždy jen jedna a hned je fuč, znovu zase po chvíli.
Víte že? Sýkora babka je takřka k nerozeznání od sýkory lužní. Nejlépe se poznávají po hlase, jinak vám napoví jemné rozdíly ve vzhledu nebo třeba prostředí. Více na http://www.birdwatcher.cz/sykora-babka-a-sykora-luzni/
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Napadl sníh, je čas jít si ho užít a pokochat se bílou přírodou. Ono to v Brně zas tak často možné není. ;-) A doporučujeme zkusit si s dětmi zahrát na stopaře! Protože pro stopování není nic lepšího, než čerstvý sníh. Hned za posledními domy města určitě potkáte stopy zajíců a ptáků, ale při troše štěstí i srn, různých drobných hlodavců a třeba i lišky.
My právě podle stop dobře víme, že Lamacentrem v noci liška běžně chodí, ale zahlédli jsme ji za roky jen dvakrát. Ovšem teď ji zachytila naše fotopast! Skvělá věc. :-)
Tip: Pokud chcete najít stopy i někoho jiného než lidí a psů, musíte vyrazit brzo a uhnout na méně frekventované cestičky. Liščí stopa je takřka stejná jako psí, ale ta liščí určitě nepovede podél lidských stop, nebude se k těm lidským přibližovat a zase se jim vzdalovat, ale povede pěkně přímo nebo v obloucích bílou plání za svým cílem. Moc pěkná příručka pro začínající stopaře všech možných našich zvířat od veverky po medvěda je tu: https://www.selmy.cz/data/publications/selmy-velkych-selem-2013.pdf
Víte že? Liška je inteligentní a taky mimořádně přizpůsobivá, díky čemuž se jí daří takřka v každém prostředí. Patří k těm nemnoha, kdo se dokázal adaptovat i na život v těsném sousedství s člověkem. Městské lišky živící se odpadky jsou tak již běžné. Normálně se liška živí lovem drobných živočichů, ale taky ovocem a lesními plody. Nadbytek kořisti (třeba slepice z kurníku, ehm...) si zahrabává na horší časy.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Ptačí krmítka už jsme probrali z různých stran, ale ještě jsme neprobrali jednu jejich oblíbenou podobu – "lojové koule". Tukové krmení je vhodné nechat až na opravdovou zimu, tedy mrazy. Už si můžeme připravit recept a potřebné suroviny na výrobu vlastní ptačí kalorické bomby. :-) "Uvařit" a kreativně naservírovat ptákům takovouhle pochoutku je jedna z nejvděčnějších věcí, co dělat s dětmi v zimě. Pořiďte ptačí dobrůtky k zamíchání do tuku a vhodnou formu (ořechová skořápka, šiška, kůra, větev...), do které tukovou směs vpravíte. Už jste to někdy dělali? Pochlubte se fotkami a inspirujte ostatní. :-)
Tip: Základem je samozřejmě kvalitní nesolený tuk (tradičně hovězí lůj). Rozhodně ne tuk použitý, přepálený. Tuk rozpusťte a vmíchejte do něj ptačí dobrůtky – semínka (slunečnice, mleté/sekané ořechy, ovesné vločky, mák...) i další přísady (rozinky, krájené křížaly...). Fantazii můžete popustit otěže i dál. Směs můžete vlít do fólií vyložených formiček (třeba i vánočních vykrajovátek), a ztuhlý produkt pak položit do krmítka nebo pověsit. Nebo směsí naplňte půlky kokosových ořechů, obalte jí velkou borovou šišku nebo cokoliv vás napadne. Předmět se ztuhlou směsí můžete pověsit na strom nebo třeba zapíchnout do truhlíku. Směs můžete klidně i jen tak naplácat na rozbrázděnou kůru stromů.
Na internetu najdete spoustu návodů, jakou formu dát tukovým směsím pro ptáky, tak například:
https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/vyrobte-si-sami/
https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krmeni-pro-ptacky-navod-seminka-a-kvalitni-tuk.A141217_085049_hobby-mazlicci_mce?
https://www.zahrada-centrum.cz/clanky/532-ptaci-tukove-krmitko-6x-jinak
http://www.prirodni-zahrady.cz/zahradnicke-napady/puding-a-dalsi-dobroty-pro-ptacky.htm
https://www.nazeleno.cz/dum-a-zahrada/jak-v-zime-pohostit-venkovni-ptactvo-lojovou-kouli-zvladnete-vyrobit-sami.aspx
Víte že? Nejlevnější "lojové koule" jsou často z palmového tuku (jehož produkce má vpravdě katastrofální dopad na pralesy i na život místních) a nezřídka ani moc "nevoní". Když si zajdete k řezníkovi, pro ptáčky vám dá nebo za pár korun prodá trochu poctivého hovězího loje a ptákům uděláte lepší službu. Taky se dají koupit vytuněné lojové koule a koláče s hmyzem nebo dokonce přímo koule z tuku hmyzích larev. Nezní nám to moc vábně, ale pro ptačí bříška to bude asi to nejlepší. :-)
Plastové síťky jsou velmi nevhodné. Jednak jsou nebezpečné samotným ptákům (opravdu si do nich mohou zamotat nožkou, víme o uhynulém strakapoudovi), jednak dalším zvířatům. Lojovou kouli můžete posadit bez síťky do krmítka nebo do rozsochy větví nebo můžete vyzkoušet některý z nabídky speciálních držáků a košíků na lojové koule.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
S on-line krmítkem https://www.lamacentrum.cz/on-line-kamera-ptaci-krmitko teď asi nedáme pokoj. :-) Už jsme tu řešili, jak vyrobit krmítko nebo jak vybrat krmítko, ale čím zasypat krmítko? To je oč tu běží! Pokud se vám nad tím nechce bádat, jednoduchá rada – sypte slunečnicová semínka a máte vystaráno. K tomu můžete samozřejmě ledasco přidat, třeba mák, oves, proso, sušené jeřabiny, jablíčka nebo roztlučené vlašské ořechy... a je hotová hostina. Hlavně zapomeňte na zbytky z kuchyně a solené pečivo. A víkendový úkol – zkuste s dětmi vytvořit co nejpestřejší tabuli pro ptáčky. Svoje "prostřeno" nám pro inspiraci vyfoťte. :-)
Tip: Více o zimním přikrmování ptáků se dočtete například na http://oldcso.birdlife.cz/index.php?ID=1747 nebo https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/vite-cim-a-jak-spravne-v-zime-prikrmovat-ptaky nebo https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/krmeni-pro-ptacky-navod-seminka-a-kvalitni-tuk.A141217_085049_hobby-mazlicci_mce.
Víte že? Čím je tělíčko menší, tím rychleji ztrácí teplo, a proto potřebuje více energie pro své zahřívání. Každý den si ptáčci musí utvořit dostatečné zásoby tuku, aby přečkali studenou noc. Když už se do přikrmování ptáků pustíte, berte to zodpovědně! Ptáci si na zdroj potravy na vašem krmítku navyknou a už s ním počítají. Zvláště večer nebo ráno, pokud najednou najdou krmítko prázdné... oujé. Zatím je pořád teplo, ale až bude mrznout, může jít o život.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Sledujete frmol na našem on-line krmítku https://www.lamacentrum.cz/on-line-kamera-ptaci-krmitko? Jedna z mála věcí, která v těchto pošmourných dnech spolehlivě zvedne náladu. :-) Ze srdce radíme, pořiďte si taky krmítko. A pochlubte se fotkami. :-) Pokud si netroufáte na výrobu, existuje spousta kvalitních krmítek ke koupi.
Tip: Při výběru ptačího krmítka nesáhněte hned po tom nejnačančanějším, ale myslete primárně na potřeby ptáků. A mimochodem takové ptačí krmítko a pytel slunečnice se dá použít jako parádní dárek. ;-)
Existuje spousta různých typů krmítek. Podle čeho vybírat?
- Střecha (přesahující přes základnu) by měla být pokryta krytinou nebo z odolného plastu. Holé dřevo brzy zpuchří.
- Výhodná jsou tzv. samosypná krmítka. Uprostřed je velký zásobník, do kterého nasypete větší množství krmení, a dole po obvodu se krmení pomalu vysypává, jak ho ptáci vyzobávají.
- Určitě lepší jsou krmítka, u kterých mají ptáci menší možnost se v krmení brouzdat a znečišťovat ho.
- Berte v potaz i snadnost údržby. Například kvalitní plastové krmítko má v udržování čistoty oproti dřevu výhodu.
- Vedle klasických domečkových krmítek a zásobníkových krmítek připomínajících lucernu najdete i tubusová zásobníková krmítka, krmítka speciálně na parapet (vyvýšená, abyste mohli pozorovat přes okno) nebo na balkonové zábradlí a další.
- Někteří ptáci – typicky krásné pěnkavy – nezalétají na krmítka ve výšce, ale zobou ze země. Můžete jim zařídit zásyp – zastřešenou krmnou plochu na zemi.
- Na lojové koule se dají koupit držáky. Nepoužívejte plastové síťky. Někdy se do nich ptáci opravdu zamotají (sami víme o takto usmrceném strakapoudovi!). Navíc obvykle zůstávají všude možně viset nebo je strhne vítr a tukem navoněný plast pak může sežrat kdekdo.
- Nejlepší je poradit se s odborníky – Česká společnost ornitologická – https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/prikrmovani/
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Podzim ukázal svou méně vlídnou tvář a ven se člověku nechce. Navíc ledaskdo se trápí v karanténě. Ovšem "dělání, dělání, všechny smutky zahání"! A co lepšího o pošmourném listopadovém víkendu udělat, než krmítko pro ptáky? :-) Sami se můžete u našeho on-line krmítka (https://www.lamacentrum.cz/on-line-kamera-ptaci-krmitko) přesvědčit, že sledování jeho hostů je to nejlepší na podzimní splíny. :-) Jděte do toho! Stlouct k sobě pár prkýnek dokáže každý a ptákům bude opravdu fuk, když to bude trochu šejdrem. :-)
Tip: Když si zadáte "Jak vyrobit krmítko pro ptáky", vyskočí na vás návodů spousta, stačí si vybrat. Naše rada je držet se zlatého pravidla – při výrobě myslete primárně na potřeby ptáků.
A pokud doma fakt nemáte pilku, ještě jeden tip: Dá se koupit "stavebnice krmítko", kde dostanete připravené díly, hřebíčky a návod, stačí jen stlouct. Může to být i pěkný dárek. :-)
Jaké by mělo být doma vyrobené krmítko?
- Určitě se střechou přesahující přes základnu, aby do krmení nepršelo a nesněžilo.
- S cca 2cm rantlíkem, aby krmení nesfoukával vítr.
- Dost prostorné (základna alespoň 20 x 20 cm), aby se ptáci netísnili a mohli ho využívat i větší ptáci jako například kosi.
- Ideálně takové, aby ptáci dosáhli na krmení, aniž by se v krmení brouzdali a znečišťovali ho.
- Vhodné je tzv. samosypné krmítko se zásobníkem krmení, k čemuž vám poslouží třeba zavařovací lahev nebo plastový kbelík.
- V neposlední řadě co nejsnáze čistitelné.
A kde by mělo být krmítko umístěné?
- Alespoň 1,5 metru vysoko, nejlépe na úplně hladké tyči nebo zavěšené na delším drátě. Aby se z krmítka pro ptáky nestalo spíš krmítko pro kočky.
- Velmi žádoucí je, aby nedaleko krmítka (ale zas ne blíž než 2 m) bylo křoví nebo strom, kde se mohou ptáci ukrývat před dravci a odtud zalétat zobat na krmítko.
- Pozor na velké skleněné plochy v blízkosti krmítka.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Máte už vyčištěnou ptačí budku? Ve starých hnízdech se mohou množit parazité, po nájemnících tam jistě zbyl nepořádek, nějaký pták mohl v hnízdě i uhynout... Zkrátka čistota půl zdraví. Přes zimu všechny fujtably pěkně vymrznou a nový nájemník si v novém roce rád zařídí byteček podle vlastního gusta.
Obsah budky vám napoví, kdo ji v létě obýval. Nejlepší je samozřejmě mít nasledovány ptáky přímo ze sezóny. Víte, kdo bydlel v budkách ve vašem okolí? Při čištění budek po různých druzích ptáků můžete srovnat jejich hnízda. :-)
Tip: K vyčištění budky si připravte žebřík, kbelík, smetáček, kovovou špachtli a rukavice. Může se hodit i horká voda a kartáč. Určitě přizvěte děti, abyste si společně prohlédli, jak takové ptačí hnízdo v budce vlastně vypadá a jaký všechen materiál ptáci používají. :-)
Víte že? V zimě mohou ptáci budky využívat k nocování. Případně se do nich někdy nastěhují drobní savci jako plši. Není tedy od věci dát do vyčištěné budky třeba trochu sena. Budku můžete znovu vyčistit na jaře před hnízdní sezónou. Další info na https://www.birdlife.cz/zapojte-se/pomoc-ptakum/ptaci-budky/udrzba-budky/ nebo https://www.zelenadomacnost.com/blog/index.php/2020/01/17/cisteni-ptacich-budek/
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Víte co mají společného houby a ježci? Obojí lidé na podzim rádi sbírají. V obou případech ale platí, že si musíte být opravdu jistí, co děláte.
Pokud v těchto dnech najdete ježka a bojíte se, aby přečkal zimu, hlavně se neplašte. :-) Je velmi pravděpodobné, že bude v pořádku a nejvíc ocení, když si ho nebudete všímat. Pokud ale máte podezření, že je moc malý, je třeba se poradit s odborníky z nejbližší záchranné stanice – https://www.zvirevnouzi.cz/. Ti pravděpodobně budou chtít, abyste ježka zvážili, protože právě hmotnost ježka je spolu s místem nálezu klíčová k posouzení stavu.
Pokud máte ježky rádi, můžete jim vyrobit na zimu domeček. Stačí dřevěná bedýnka s tunýlkovitým vchodem vystlaná senem či listím, částečně zakopaná, a hlavně zahrnutá, nejlépe kompostem. Na internetu hledejte inspiraci pod heslem "ježkovník". Užitečná zábava pro celou rodinu. :-)
Tip: Ke zvážení ježka výborně poslouží kyblík a závěsná váha (mincíř) nebo i kuchyňská váha. Ježka vemte silnými rukavicemi nebo ručníkem a uvědomte si, že horší než bodliny jsou zuby. S ježky rozhodně nemanipulujte zbytečně! Jen rychle zvážit a jestli ok, hned zase pustit.
Víte že?
- Pro kontaktování záchranné stanice existuje i aplikace do mobilu – https://www.zvirevnouzi.cz/aplikace-zvn/.
- Ježek je hmyzožravec. Dětské obrázky s jablíčky na bodlinách jsou poněkud zavádějící. ;-)
- Pokud chcete ježkům přilepšit, můžete jim naservírovat trochu kočičích granulí nebo kočičí konzervy. Ať vás ani nenapadne dát jim mléko!!!
- Všechno o ježcích najdete v metodice ČSOP – http://www.forumochranyprirody.cz/sites/default/files/13.pdf
- Na našem území žijí dva druhy ježků. My jsme v Lamacentru vyfotili ježka západního. Poznáme to podle typické tmavé masky ("V" od čenichu k očím) a výrazně pruhovaných, ale především "slušňácky" uhlazených bodlin. Ježek východní má celý obličej tmavší a bodliny jsou "rozcuchané" více směry.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Co říkáte na tuto housenku? :-) Potkali jsme ji přímo v Lamacentru pod topoly. Však je to lišaj topolový. Zakuklí se a motýl vyleze až na jaře. V tuto dobu už většina hmyzáčků hledá skrýše, kde přečkat zimu a na třepotání motýlích křídel si budeme muset zas pár měsíců počkat. Ale! Teď je přece nejlepší doba na pouštění draků. A není lepší drak než vlastnoručně vyrobený. Takového si můžete pomalovat jak je libo, takže klidně i jako motýla. A může se třepotat hned. :-) Zkuste to. :-)
Tip: Návodů na výrobu draků najdete na internetu nespočet (a určitě by vám poradili i rodiče a prarodiče, kteří si pro draka do obchodu opravdu nechodili). Namátkou např. https://www.predskolaci.cz/wp-content/uploads/2010/09/papirovy-drak.jpg nebo https://www.drevostavitel.cz/clanek/vyroba-draka. A tu je spousta druhů http://www.stavimedraky.rozhled.cz/index.php.
Až budete chtít draka testovat, musíte najít otevřené prostranství bez stromů, drátů a dalších překážek a kde to pěkně fouká. Hm, to zní jako popis etážového lomu na Hádech. :-)
Víte že? Lišaj topolový předvádí jako housenka i jako dospělec pěkný příklad mimetismu. Živočichové se snaží chránit před predátory tím, že vypadají jako nezajímavé věci prostředí. Housenka lišaje tak velmi připomíná zelený lísteček, dospělý motýl pak list suchý. https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f0/Laothoe_populi_%282939244853%29.jpg Kouzla přírody.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Spousta plodů je jedlá i pro lidi a můžeme si smlsnout. Ale i plody, které jsou pro nás jedovaté, jsou nám pastvou alespoň pro oči. Víte, na kterých místních plodech si můžete pochutnat, a kterým se vyhnout? Celé album s fotkami plodů kolem Lamacentra si můžete prohlédnout na našem fb profilu. Zapřemýšlejte a pak si přečtěte popisek přidaný k jednotlivým fotkám. A úkol pro tento týden – nasbírejte si s dětmi šípky a uvařte si pořádný podzimní čajík. :-) (Pst, krom šípkového čaje máme na zimní zahřátí tip i pro 18+. Což takhle připravit si trnkový gin, hm? ;-))
Šípek
Není šípek jako šípek. Na Hádech můžete potkat nejméně pět druhů růží! Roste tu r. šípková, r. vinná (listy po rozemnutí krásně voní po jablíčkách), r. malokvětá, r. bedrníkolistá a r. galská. Jedna spanilejší než druhá. Co stylovějšího si můžete na podzim dát než čaj z vlastnoručně nasbíraných šípků, hm? :)
Dřín
Dřín jarní je prostě skvělý. Brzy na jaře rozsvítí ještě smutné stráně žlutými pochodněmi svých drobných květů a na podzim se zase vyšňoří nekonečným náhrdelníkem lesklých červených plodů. Ty jsou navíc plné vitamínu C.
Dub cer
Na Hádech (i přímo v Lamacentru) můžete potkat teplomilný dub, který má žaludy jako žádný jiný. Jejich čepička je plná dlouhých bodlinek. Zvířátkům ale chutnají všechny žaludy. Sbírají je veverky, prasata i naše mlsné kozy.
Svída krvavá
Do krvava jsou zabarvené větévky tohoto keře celý rok, ale na podzim se do sytě červené až fialové barví i listy. Na bobulkách si nepochutnáte (ale ani se neotrávíte), zato ptáci je ozobávají velmi ochotně.
Ptačí zob
Z krásného bílého květenství se na podzim stávají černé bobulky. Pro lidi jedovaté, ale ptáci si smlsnou.
Trnka
Kdo by neznal trnku. Spolu s malinami, ostružinami, jahodami a borůvkami asi nejčastěji sbírané plané plody. A ledaskdo je sbírá do receptu na domácí gin. ;) Trpká chuť se přerazí na sladkou ale až s prvním mrazíkem.
Brslen (na fotu u minulého příspěvku)
Jedny z nejkrásnějších a nejzvláštnějších plodů má brslen. Ale pozor, keř je to krásný, ale celý jedovatý! Takže se kochat pouze očima a pozor na děti. Jen někteří ptáci si na barevných plodech bez úhony pochutnají.
Hloh (na fotu u tohoto příspěvku)
Další pěkné červené plody krášlící nám podzim a zpestřující jídelníček ptactvu. Taky můžete ochutnat, ale nijak dobré to není.
Publikace o Hádech – fyzicky v Lamacentru, ke stažení na https://www.pshhady.cz/publikace
Tip: Šípkový ráj najdete například v prostoru při úpatí Hádů. Jen si nezapomeňte vzít radši nějaké horší oblečení, protože všichni víme, že není růže bez trnů.
Víte že? Na Hádech můžete potkat několik druhů růží. Dají se rozlišit například podle tvaru plodů, hustoty trnů nebo podle květů. Když s námi v květnu vyrazíte na tradiční exkurze po nejkrásnějších chráněných územích Hádů v naší správě, několik druhů v květu vám ukážeme. :-)
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Podzim nám vypukl v plné parádě a příroda připravila ptákům a dalším zvířatům pořádnou hostinu. Tak otevřete oči a mysl a užívejte pěkných podzimních dnů. Úkol pro vás – kolik různých plodících stromů či keřů najdete v okruhu 100 m od svého domova? (Nebo si stanovte jiný středobod.) My jsme na pět minut vyběhli s foťákem a nacvakali osm druhů v okruhu kolem branky do Lamacentra. :-) Všechny si můžete prohlédnout v albu na našem fb profilu.
Tip: Sledujte i detaily. Více rostlin má například červené kulovité plody, ale mají třeba úplně jiné listy apod.
Víte že? V Lamacentru jsou volně k dispozici brožurky o hádeckých rostlinách, živočiších a geologii. Prohlédnout si je ale v pdf můžete i doma na stránkách Pozemkového spolku Hády (provozovatel Lamacentra), kde najdete i další zajímavé publikace – https://www.pshhady.cz/publikace. V brožurce o rostlinách (https://www.pshhady.cz/soubory/rostliny-hadu-u-brna--f666.pdf) na nás podzim dýchá hlavně ze stránek 14 až 17, ale pořád toho ještě i hodně kvete. Takže brožurku do ruky/mobilu, na Hády a koukat. :-)
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Dlouho jsme se nechlubili naším jezírkem. :-) Mezi jeho další pozoruhodné obyvatele si můžeme zařadit kapitálního potápníka. :-) Většina našich druhů potápníků je aktivní zejména na jaře nebo na podzim. Vyrazte tedy a zkuste taky najít takovéhoto "žraloka hmyzí říše". Nejspíše můžete spatřit dospělého potápníka ve vodě, jak připlave k hladině a několik vteřin zde zůstane nehybně s pootevřenými krovkami – nabírá pod ně vzduch.
Pokud by se vám najít potápníka nepodařilo, netruchlete a zkoukněte tohle krátké video: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214729714-kapitolky-o-haveti/209572230550003-potapnik/ :-)
Tip: Potápníky hledejte v tůních a rybnících se slabou rybí obsádkou a s přirozenými břehy s vegetací. (Ostatně na takových místech najdete i nejvíc dalších živočichů. ;-))
Víte že?
- Ač jsou potápníci opravdu dokonale přizpůsobeni životu pod vodou, umí také létat, díky čemuž se mohou šířit na vodní plochy v okolí. Ve výše avizovaném videu si najeďte na čas 9:30. :-)
- Zdatní predátoři jsou nejen dospělci, ale postrachem pro vše živé přijatelné velikosti jsou i jejich larvy s obrovskými kusadly. Sympatické nám může být, že mladé larvičky mají na jídelníčku taky larvy komárů. ;-)
- Potápníci se živí i mršinami, takže plní i úlohu "zdravotní policie".
- Larvy potápníků se kuklí na břehu, a proto před dokončením vývoje vylézají z vody. To může být v nádržích s betonovými nebo příliš strmými břehy problém, pro potápníky představují tzv. ekologickou past.
- Řada druhů našich potápníků doplatila na razantní změny v krajině v posledních desetiletích. Regulace vodních toků, likvidace nespočtu drobných vodních ploch, hnojení rybníků a jejich přerybnění, to jsou společní jmenovatelé, kteří můžou za ohrožení mnoha volně žijících živočichů od hmyzu až po ptáky.
Pro více info doporučujeme článek v časopise Živa 6/2015 (https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/potapnici-nenapadni-predatori-nasich-vod.pdf), který byl pěkným zdrojem informací i nám.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Uá, Marťan! Nebo snad zmutovaná housenka? Tohle zvíře přece nemůže žít v naší přírodě! Jako mužský palec tlustý, 10 cm dlouhý a barvami a kroucenými chlupy hýřící tvor vypadá jako zhmotnělá dětská fantazie. Tahle housena sem přece musela spadnout z vesmíru. Nebo ji aspoň někdo dovlekl z tropů. Souhlasíte? Omyl!
Obrovitá housenka patří obrovitému motýlovi. Matináč hrušňový se jmenuje a je to vůbec největší motýl Evropy.
Motýli jsou moc zajímavá skupina hmyzu. Dospělé motýli i jejich housenky obdivujeme pro nápaditost kreseb i paletu barev. Zkuste se vydat s dětmi na motýlí výpravu! Schválně si zasoutěžte, kolik motýlů (dospělých či housenek) cestou potkáte. :-)
Tip: Většina našich motýlů má ráda pestrou, kvetoucí a sluncem zalitou krajinu. Hledejte tam. A není samozřejmě divu, že neuvěřitelné množství motýlů žije na jižních Hádech. Projděte se a sledujte. :-)
(Jistě to ani nemusíme psát, ale ne aby někoho napadlo motýla chytat a připichovat na špendlík! Tuhle kratochvíli ponechme historii, teď se chodí na lov s foťákem. :-))
Mimochodem v závěru inventarizačního průzkumu prof. Laštůvka uvádí: "Přestože celá řada druhů z oblasti Hádů již zmizela, což nejlépe dokládají denní motýli, patří toto území z hlediska výskytu motýlů i dalšího hmyzu k nejvýznamnějším ve střední Evropě. Sotva se najde srovnatelně velké území (plocha ne větší než 2 × 2 km), na kterém by bylo známo 1757 motýlích druhů, z nichž více než 25 zde dosahuje nejseverněji v rámci areálu nebo jsou jinak pozoruhodné." (Prof. RNDr. Zdeněk Laštůvka, CSc., Inventarizační průzkum motýlů (Lepidoptera) Hádů u Brna, Brno, 15. 11. 2008)
Víte že? Martináč hrušňový mívá rozpětí křídel i 15 cm. Když nám před pár dny v Lamacentru dva takové kousky začaly po setmění bušit do rozsvíceného okna, no, byl to zážitek. Velikostně už se blíží netopýrům. Tenhle obr je teplomilný druh, v ČR ho lze zastihnout jen na jižní Moravě. Je u nás zákonem chráněný jako silně ohrožený druh. Dospělý motýl už ale vůbec nepřijímá potravu (nemá ani funkčně vyvinuté ústní ústrojí) a žije už jen ze zásob svého housenkového období.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Máme radost. :-) Asi před dvěma týdny jsme v Lamacentru přistihli mladinkou užovku obojkovou. Asi 15cm "žížala" se zářivě žlutými půlměsíčky za hlavou se vyhřívala na cestě v Lamacentru. A teď jsme právě takovou užovčičku uviděli spokojeně si plovčit v jezírku. Je docela reálné, že se vylíhla v našem kompostu a doputovala do jezírka, kde se jí určitě líbí. Má tam dost skrýší i potravy v podobě hmyzu či pulců. Zkuste zapřemýšlet, kde ve vašem okolí by se mohlo líbit užovkám. Případně nemohli byste pro ně něco udělat na vlastní zahradě?
Tip: Užovka obojková je náš nejběžnější had (a i tak patří k ohroženým druhům!). Je velmi přizpůsobivá, ale vyskytuje se většinou v blízkosti vody. Vodní živočichové jako drobní obratlovci (především obojživelníci) a hmyz také tvoří většinu její potravy. Patří tedy k těm mnoha druhům, kterým moc prospěje budování a údržba tůní. Současně potřebuje prostor, kde se může v klidu vyhřívat na slunci. Hromada kompostu je pro užovku parádní pomoc, protože v ní může jak zimovat, tak do ní na jaře naklást vajíčka. Pokud byste chtěli něco speciálního, můžete si snadno vybudovat přímo hadník vhodný pro hady i ještěrky. Hadník je jednoduše řečeno nepřehazovaný kompost proložený větvemi. Na internetu nebo u nás v Lamacentru najdete inspiraci a můžete se pak těšit z různých obyvatel. Užovky a slepýši vám navíc pomůžou ochránit úrodu před hlodavci a slimáky.
Víte že? Užovka obojková není žádná anakonda, většinou můžete potkat 50–100cm jedince. Sama se tak stává kořistí mnoha predátorů. Pokud však přistihnete svého psa nebo kočku nad mrtvou užovkou, ještě nemusí být vše ztraceno. Užovka obojková totiž dokonale ovládá tzv. thanatozu – tj. umění předstírat smrt. V případě ohrožení se vytočí břichem vzhůru, rozevře tlamu, vyplázne jazyk a z kloakálních žláz vypustí páchnoucí sekret. I při manipulaci zůstává bezvládná. Iluze nezajímavé mrtvoly v rozkladu je opravdu dokonalá a predátora prahnoucího po živé kořisti to může odradit. Takže pokud načapáte psa či kočku se zdánlivě mrtvou užovkou, opatrně ji naberte například na lopatu a odneste na bezpečné místo. Pokud ji tam za hodinu nenajdete, hurá, jen to hrála.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Jezírko v Lamacentru prostě přitahuje život. A tak se nám před pár dny naskytl milý výjev – matka kachna s maličkými kačátky. Roztomilost sama. Kachna divoká je u nás asi nejběžnější vodní pták. Viděli jste někdy někde nějakou jinou kachnu než kachnu divokou, například čírku nebo poláka? Zkuste zapátrat – naplánujte si ornitologický výlet za vodním ptactvem. :-)
Tip: Větší množství různých druhů vodních ptáků najdete spíše na větších a významnějších vodních plochách. Doporučujeme najít si přímo veřejné ptačí pozorovatelny. Určitě ale neuděláte chybu, vydáte-li se třeba do Lednice nebo na Novomlýnské nádrže.
Víte že? Kachny hnízdí především na březích vod, v rákosinách, ale i ve větší vzdálenosti od vody v dutinách stromů. Dnes však není výjimkou kachna hnízdící ve městě na balkoně nebo na střeše, protože jinde nenachází klid a bezpečí. Cesta pěšky k vodě je pak pro ně často poněkud svízelnější. Mnohdy musí zavčas zasáhnout pracovníci záchranné stanice. Mimochodem už máte v telefonu uložené číslo na takovou záchrannou stanici? Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit! Viz www.zvirevnouzi.cz. K dispozici je i přímo aplikace do mobilu "Zvíře v nouzi".
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Poslední dobou jako bychom pořád jen sledovali, kde co lítá. Naposledy světlušky a teď – roháči! Když ale tato zvířátka se prostě nedají přehlédnout. :-) Doporučujeme, vydejte se na výpravu taky! Je to zážitek panečku, když kolem vás proletí taková 7cm živá helikoptéra... :-) A užijte si, že tady na jižní Moravě je ještě máme.
Tip: Roháče potkáváme létat v Lamacentru a okolí v podvečer a za soumraku. Mají rádi listnaté a dostatečně prosluněné porosty, aleje i solitérní stromy, zejména duby. Takže Hády samozřejmě supr – díky čemuž letos našel kolega roháče i na balkoně líšeňského paneláku. Určitě je ale najdete i na dalších vhodných místech. Prostředí vyhovující roháčům jsou dnes často chráněnými územími, takže zkuste ta. Taky staré parky a hřbitovy jsou dobrý tip.
Víte že? Jeden z největších brouků Evropy stráví většinu svého života (asi 5 let) jako tlustá larva v mrtvém dřevě. Jako impozantní dospělci pak žijí už jen pár měsíců. Obrovitá kusadla samců slouží k vzájemným soubojům, stejně jako jelenům paroží. Dospělí brouci se živí rostlinnými šťávami a nektarem.
Roháč obecný je dnes celoevropsky vzácným a chráněným druhem. Stejně jako zástupům dalších brouků, ptáků i savců mu chybí vhodné prostředí k životu – staré stromy v rozvolněné krajině. Pokud to vyloženě neohrožuje kolemjdoucí, je maximálně žádoucí u starého rozpadajícího se stromu třeba jen ořezat větve a torzo ponechat pro živáčky.
Než pokácíte suchý strom, uvědomte si, že je v něm možná právě ještě víc života, než když se zelenal!
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Ke konci června nastává magické období spojené s tajemnem už od pohanských časů. Slunovrat, svatojánská noc... a záhadní svatojánští broučci. :-) Zelenkavé bludičky svítící tiše v trávě jako kočičí oči nebo se vznášející a bloudící vzduchem. Málokteré setkání v nás vyvolá takové pocity jako setkání s nenápadným hmyzem, který však ovládl světlo.
Takže naše rada ze srdce pro tyto dny: Vydejte se s dětmi hledat světlušky!
Podělte se pak s námi, kde jste na ně kápli.
Na Hádech je teď potkáváme každý večer. A i pro nás je to pořád zážitek, natož pro dětskou duši. Právě teď je nejlepší doba nechat se za teplých nocí unést do časů, kdy lidé uctívali dobré duchy a báli se těch zlých, kdy na každém palouku tančily víly a za každým pařezem se mohlo skrývat obydlí skřítka. :-)
Tip: Vydejte se za světluškami za šera až za tmy. A samozřejmě někam, kam nedosvítí pouliční osvětlení ani jiné umělé zdroje světla. Mají rády louky, pastviny a okraje lesů. My je pravidelně potkáváme v Lamacentru, takže Hády jsou jistě dobrá volba. Minimálně ještě před pár lety se ale daly potkat i v "polodivoké rokli" uprostřed sídliště v Líšni. Takže heslo je: Hledejte tmu a najdete světlo! :-)
Víte že? Nenápadný až skoro šeredný hmyz strčí do kapsy i ty nejlepší úsporné žárovky. Dokonale ovládají chemickou reakci ve svém těle, při které vzniká tak silné světlo a takové minimum odpadního tepla, že se o tom může našim inženýrům jen zdát. Ani světlušky to dnes ale nemají lehké. Využívají svého světélkování, bioluminiscence, k nalezení partnera k rozmnožování. A to při umělém světle nedokážou. Umělé osvětlení v noci narušuje biorytmy i dalších organismů včetně nás samých. Je tak k vážné úvaze, která světla jsou pro nás v noci opravdu potřebná, a která by se dala zhasnout nebo alespoň upravit a vhodně směrovat.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Právě v tomto období můžete při procházce přírodou vidět nebo nalézt zvířecí mláďata. Některá z nich mohou být zraněná nebo opuštěná a mohou potřebovat naši pomoc. Některá ale opuštěná nejsou a jejich máma se k nim brzy vrátí. Jak to ale poznat? A jak se zachovat, abychom jim neublížili?
Je dobré znát několik pravidel:
- Na mláďata zajíců, srnců, a dalších lesních savců holýma rukama NESAHÁME, jejich máma by z nich cítila cizí pach a už by je nepřijala.
- Ptáčat se dotknout můžeme. Další pomoc závisí na tom, v jakém stavu ptáče je. Například opeřená, která se učí létat a nemají sílu vzlétnout ze země, přemístíme na nejbližší vyvýšené místo (třeba větev), rodiče jej najdou a nakrmí.
- Nikdy zvířatům nedáváme žádné krmení ani pití! Mohli bychom jim vážně ublížit.
- Když si nejsme jisti, jestli zvíře potřebuje naši pomoc, voláme do nejbližší záchranné stanice. Zdejší odborníci nám poradí nejlépe, když jim popíšeme stav a projevy zvířátka.
Úplně nejjednodušší je, stáhnout si do mobilu aplikaci "Zvíře v nouzi", kterou provozuje Český svaz ochránců přírody. Najdete-li v přírodě volně žijící zvíře, u kterého se domníváte, že není něco v pořádku, aplikace díky vaší gps pozici vyhledá záchrannou stanici, v jejíž působnosti se právě nacházíte a nabídne vám rovnou do stanice zavolat. Dále pak umožní poslat do záchranné stanice gps souřadnice místa nálezu, nebo naopak vás naviguje do stanice, pokud se domluvíte na předání zvířete tam. Samozřejmostí je také možnost zaslat do stanice fotografii zvířete pro jeho snadnější identifikaci.
Na fotce vidíte veverčí mládě, které pozorní návštěvníci Lamacentra v sobotu našli ležet na zemi pod stromem. Hnízdo jsme nikde na blízkých stromech nenašli, ani máma nepobíhala kolem. Toto mládě tedy potřebovalo pomoc, jak jsme si zjistili díky aplikaci Zvíře v nouzi. Putovalo tedy do záchranné stanice v Brně. Zde jej dokrmí a jakmile to půjde, vypustí jej zpátky do přírody. Dnes jsme si ověřili že přežilo a je v dobré kondici.
Otázka pro děti: víte, jaké mají veverky hnízdo? V dutinách stromů nebo ve větvích? Zkuste nějakou veverku chvíli pozorovat. Ideální místo je v městských parcích (v Brně třeba v Lužánkách).
Tip: Pravdy a mýty o veverkách – https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/opravnik-obecne-oblibenych-omylu-o-veverkach
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Pořád nám dost poprchá, což vůbec nevadí žábám. :-) Ještě pořád se nám ozývají jejich trylky z našeho nového jezírka. Vyfotili jsme vám řadu ropuších vajíček a ropuší pulce. Zkuste taky nějaké žáby vystopovat! Vyhledejte ve svém okolí rybník nebo třeba jen tůňku, jezírko apod. Pošlete nám fotku vašeho objevu a pokud možno i nějaké žabí obyvatele, ať už žabky nebo pulce. :-) Mimo dobu rozmnožování se řada žab pohybuje po souši a loví různý hmyz, červy a slimáky. Když je vlhko jako teď, tak si libují.
Tip: V Brně určitě neprohloupíte, když navštívíte Holásecká jezera, Soběšické rybníčky, Žebětínský rybník nebo nádrže v Mariánském údolí. Na Hádech ale můžete zajít i do Růženina lomu nebo k novým tůňkám, které jsme vytvořili v roce 2019 před tunýlky v jihozápadním cípu přírodní památky Kavky.
Víte že? Žáby to dnes nemají lehké. Nápadné jsou jejich masivní úhyny pod koly aut při jarních tazích za vodou a rozmnožováním. Co už je méně nápadné jsou změny v krajině včetně likvidace a úprav vodních ploch a mokřin, nadměrné zarybnění rybníků a zarybňování i drobných tůní. Jak můžeme žábám (a mnoha dalším živočichům) prospět? V prvé řadě, je-li někde mokřina nebo tůňka, važme si jí a snažme se ji zachovat. V žádném případě tam nevypouštějme ryby! Rybičky se nám možná ve vodě líbí pozorovat, ale pro obojživelníky a řadu dalších vodních živočichů jsou v takovém případě pohromou. Pokud máme možnost, vytvořme na svém pozemku jezírko. Nemusí to být nic těžkého. I „větší louže“ může být pro žáby a další požehnáním. Nebo nemohli byste si místo bazénu dopřát hezké koupací jezírko? A co třeba školní zahrada? :-)
Naše vlastní zkušenost: V Lamacentru jsme v roce 2019 začali budovat jezírko a hned následující rok na jaře – jezírko ještě nebylo ani hotovo – už vodu obydlela řada živočichů a ropuchy a skokani se tu rozhodli rozmnožovat. Žabí vajíčka a pulce jsme k naší velké radosti našli hned první jaro také v mělkých tůňkách, které jsme v témže roce vytvořili poblíž zastavení č. 7 naučné stezky Hádecké lomy a okolí (před tunýlky). Pro více informací o tůňkách a mokřadech a jejich vytváření doporučujeme webové stránky spolku "Mokřady z.s.".
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem. (JMK podpořil také vybudování jezírka v Lamacentru.)
Jak rychle roste vylíhlé sýkorčátko? Přesně to nyní můžete sledovat v přímém přenosu! Včera se v naší on-line budce vylíhlo první ptáče a teď jich v hnízdečku vidíme už nejméně šest. https://www.lamacentrum.cz/on-line-kamera-ptaci-budka
A máme pro vás úkol – schválně si každý den po dobu jednoho týdne udělejte a uložte printscreen obrazovky s hnízdečkem. Krásně se ukáže rozdíl, jak vypadala ptáčata hned po vylíhnutí a jak po jednom týdnu. Můžete nám poslat svoje "printscreenové úlovky". Komunikovat s námi můžete i na našem fb profilu.
Vajíček bylo celkem 11, takže při troše štěstí ještě můžete vidět i klubání se některého ze zbývajících mrňousů. :-)
Můžeme říct, že on-line budka je jedna z nejlepších věcí, jakou jsme kdy pro Lamacentrum pořídili. :-) Moci takto nakukovat volně žijícím ptákům až do ložnice je prostě fascinující.
A co ptáci ve vašem okolí? Zkuste při nejbližší procházce najít ptačí budku a zjistit, jestli je obsazená a kým. Stačí někde opodál tiše sedět a koukat. Dejte hlavně pozor, abyste nebyli moc blízko nebo hluční, abyste ptačí rodiče nerušili. Budeme rádi, když se pochlubíte fotkami z pozorování. :-)
Tip: Život našich modřinek můžete sledovat i ze záznamu. Jednotlivé úseky přenosu se ukládají a můžete si je pustit na našem youtube kanálu. Záznam si tak můžete zrychleně projet a dohledávat si zajímavé momenty.
Víte že? Čerstvě vylíhlá modřinka by se mohla měřit s gumovým medvídkem. Musela se přece vejít do vajíčka velkého přibližně 1,5 x 1,2 cm.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Máme za sebou první máj a jistě si při té příležitosti mnoho Brňáků uvědomilo, že už je to opravdu hodně dávno, kdy mohli líbat svoje lásky pod rozkvetlou třešní. V teplých oblastech jižní Moravy bývají třešně prvního května již odkvetlé. Prohlédli jste si ale někdy třešňový květ pořádně? Schválně si zajděte k nějaké kvetoucí třešni a spočítejte, kolik má okvětních lístků. Určitě tam teď načapáte i nějakou včelku – kolik má včelka nohou? (A když už jsme u těch počtů, víte, kolik má včela očí? ;-)) Můžete nám poslat svoje třešňové foto úlovky nebo třešňový květ se včelkou nakreslit. :-) Komunikovat s nám můžete i na našem fb profilu.
Tip: Pokud byste si třeba nebyli úplně jistí, třešeň poměrně snadno a jistě poznáte i v zimě – podle kůry. Kmen třešní bývá hladký, lesklý a s typickými horizontálními rýhami.
Víte že? Letošní chladné počasí oddálilo rozpuk jara, a i když už příroda začala kvést, včeličky se ještě klepaly zimou a spíš konzumovaly poslední zásoby, než by létaly z květu na květ. Při takovémto vývoji počasí jsme si opět připomněli, jak MOC DŮLEŽITÁ JE V PŘÍRODĚ VŠESTRANNÁ ROZMANITOST. Něco už včelkám odkvete, ale nevadí, pokvete zase něco jiného. Právě s myšlenkou na zajištění co nejdelšího období s nabídkou potravy pro včely jsme loni v areálu Lamacentra vysadili přes dvacet stromů, převážně třešní. Ale ne ledajakých. Schválně jsme vybírali mezi odrůdami takové, abychom pokryli všech osm tzv. třešňových týdnů. Nejranější odrůdy začínají plodit již v květnu, nejpozdnější ještě v srpnu. Čili když odkvete pár stromů, rozkvetou mezitím pozdnější atd. a včelky se mají pořád kde napást. Zkusme všichni myslet na to, aby v našem okolí pořád něco kvetlo a opylovači neměli nikdy hlad. :-)
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.
Dnes slavíme Den Země. A při té příležitosti spouštíme náš velký seriál! Každý týden pro vás připravíme povídání a zajímavé úkoly o přírodě kolem nás, vždy na jiné téma. Dnes začínáme včelkami, příště se podíváme třeba k jezírku, do ptačí budky, nebo se zavrtáme do hlíny. Těšit se můžete i na záběry z fotopastí.
Je jen na vás, do kterých úkolů se zapojíte. Budeme ale moc rádi, pokud se s námi podělíte o výsledky vaší práce. :-)
První téma: VČELKY SAMOTÁŘKY! Když se řekne včela, všichni si představíme včelu medonosnou létající z květu na květ a do bzučícího úlu. Ovšem zařídíte-li si na zahradě, na balkóně nebo někde v přírodě "hmyzí domeček", můžete u něj pozorovat i dočista jiné včely. Mírumilovné a velmi užitečné včelky samotářky! Zkusíte to? Můžete připravit domek rákosový. Jak? Nastříhejte stébla rákosu (najdete u vody) na cca 15cm trubičky a vyplňte jimi naležato dřevěnou bedýnku tak, aby z přední strany byla vidět dutá stébla. Nebo vezměte dřevěný špalek a dlouhým vrtákem do něj vyvrtejte 3–8 mm tlusté chodbičky. Možností je milion a na internetu najdete spoustu inspirace. Důležité je, aby chodbičky končily slepě, aby byl domek chráněn před deštěm, a aby trubičky nevytahali ptáci.
Tip: Prozkoumejte například web www.vcelkysamotarky.cz. Pro další inspiraci si zadejte do vyhledavače například: hmyzí domeček, hmyzí hotel, včely samotářky, domeček pro včely...
Víte že? Včelek samotářek u nás žijí stovky druhů. Některé si tvoří hnízdní dutinky v zemi, jiné ve dřevě... Do komůrek samička naklade vajíčka a připraví zásobu potravy pro larvičky. Samotářky patří mezi významné opylovače. A ať se nám to líbí nebo ne, ač nám to může připadat neskutečné, tak na práci hmyzích opylovačů jsme jako lidstvo stále životně závislí. Nimravou práci při přenášení pylových zrn z květu do květu v počtu milionů milionů prostě neumíme nahradit. Nepodceňujme tedy ubývání hmyzu v přírodě, je to opravdu vážný problém. Kromě hmyzích domečků může každý z nás pomoci už tím, že budeme ve svém okolí usilovat o opylovačům vyhovující prostředí – pestré záhony, různorodé keře, minimalizace použití chemie...
Bonusová kvízová otázka: Dokážete určit druh rezavých krasavic na fotce? Napište nám. A/nebo hoďte foto vašeho domečku pro samotářky! Komunikovat s námi můžete i na našem facebookovém profilu.
Součástí projektu "EVVO aktivity pro rodiny po celý rok" podpořeného Jihomoravským krajem.