Lamacentrum provozuje nezisková organizace Pozemkový spolek Hády. Jsme součástí ČSOP. Jako PSH již téměř dvacet let aktivně pečujeme o velmi cennou přírodu na Hádech. Lom Džungle, ve kterém se Lamacentrum nachází, byl dlouhá léta uzavřený a nevyužívaný, zarůstal buřinou a začalo se i uvažovat o jeho zavezení odpadní zeminou. To by ale rozhodně neprospělo okolní přírodě ani lidem, kteří na Hády chodí na vycházky. A taky by to byla škoda. Podařilo se nám lom získat pro úplně jiný plán – vybudovat zde zázemí pro návštěvníky Hádů a pro realizaci výukových programů pro děti.
A tak se v roce 2011 do lomu nastěhovaly první lamy alpaky. Postupně se k nim v dalších letech přidala i další zvířata – ovečky, kozy a králíci.
Proč vlastně zvířata?
Naším cílem od začátku bylo a je povzbuzovat v lidech zájem o přírodu a určitou vnímavost k ní. A zvířata jsou v tomto ohledu těmi nejlepšími prostředníky. Navíc zejména městské děti se dnes málokdy potkají se zvířetem větším než pes a pomalu se vytrácí povědomí, jak moc jsou různá zvířata užitečná. Kromě toho bylo potřeba zarůstající lom udržovat, aby přestal být ohniskem šíření invazních druhů rostlin do okolní chráněné přírody. Takže naše zvířata fungují i jako živé sekačky.
Proč zrovna lamy?
Lamy alpaky jsou pro naše účely ideální. Od začátku jsme počítali s tím, že se zvířaty budeme dělat programy pro děti. Potřebovali jsme tedy zvíře, které bude v prvé řadě sympatické. To lamy alpaky se svýma okouzlujícíma očima, heboučkou srstí a usměvavým výrazem nepochybně jsou.
Bylo taky důležité, aby zvíře bylo inteligentní a učenlivé. To jsou lamy rozhodně. Brzy pochopily, že natažená ruka znamená dobrotu, nikoliv nebezpečí, nebo že ohlávka s vodítkem je proto, aby se šlo ven na procházku. Ty nejšikovnější přiběhnou na zavolání nebo vám za granulku dají pusu.
Když pracujete s dětmi, je nezbytné, aby zvíře bylo maximálně bezpečné. Takový kůň nebo osel dokáže pořádně kopnout nebo kousnout. Ale lamy mají zespodu nohou měkké polštářky, takže případné kopnutí má spíše výchovný charakter. Když si lama zívne, zjistíte, že vepředu má jen spodní zuby. Díky tomu a díky mimořádně jemným a pohyblivým pyskům se nestane, že by lama kousla. Lamy taky nejsou nepříjemně dotěrné. A oproti druhému domácímu druhu lamy, lamě krotké, která je velká skoro jako kůň, je lama alpaka velká tak akorát, aby se jí děti nebály a mohly se jí dívat do očí.
Pomalu geniální na lamách je, že jsou čistotné. Chodí se vyprazdňovat jen na určité místo. Takže když se po výběhu pohybuje školka plná capartů, stačí si nestoupnout zrovna do kaliště. A všichni jen koukají, že lamy mají záchod! (Zvláště když ho mají v rámci programu za úkol uklidit...)
V neposlední řadě bylo důležité, aby zvíře bylo šetrné ke svému prostředí a poměrně nenáročné na chov. I tato kritéria lamy alpaky splňují. Při pastvě rostliny nevyškubávají s kořínky, ale zelenou část spíše uříznou a měkkými chodidly půdu nerozryjí. Hustá hřejivá srst je dobře chrání před chladem, takže nepotřebují vyhřívanou stáj. A vzhledem k podmínkám, v jakých se lamy vyvinuly – drsné vysokohorské prostředí And – jim pastva v bývalém lomu ideálně vyhovuje. Lamy sice nejsou naším původním druhem, ale jsou to domestikovaná chovaná zvířata a opravdu se nemůže stát, že by u nás utekly do přírody a začaly se nekontrolovatelně množit a škodit jako invazní druh.
Je ještě spousta důvodů, proč lamy, ale tohle jsou ty nejdůležitější. Více o lamách si můžete počíst v sekci Naše zvířata.