Vilém na prodej

Ač bychom rádi, nemůžeme si všechna naše mláďata nechat. Lamacentrum není nafukovací a koneckonců je normální, že se mládež rozletí do světa. Právě teď je vhodná doba najít našemu Vilémovi (* 28. 6. 2017) nový domov. Vilém je mladý, zdravý, krásně vybarvený sameček mírné povahy. Je zvyklý na krmení z ruky a přítomnost neznámých lidí. Neváhejte nás kontaktovat pro další informace, nezávazná prohlídka a konzultace je samozřejmostí.

 

Exkurze do přírodní památky KAVKY

Všude okolo nás všechno kvete, příroda hýří barvami a vůněmi, ideální čas na vycházku. A my Vás na jednu zveme: Pouze jedenkrát do roka můžete navštívit přírodní památku Kavky s průvodcem - botanikem, který Vám zasvěceně povypráví o všech klenotech této jedinečné lokality, a to nejen botanických. Nenechte si tuto příležitost ujít! Uvidíte například koberce nádherných třemdav bílých a dozvíte se o jejich neobvyklých vlastnostech. Z romantické vyhlídky nahlédnete také do Růženina lomu. Děti mohou celou cestu řešit zábavné i poučné úkoly a hádanky, za jejich vyluštění si pak mohou v Lamacentru vyzvednout hezkou odměnu. 

Exkurze do přírodní památky Kavky se konají v neděli 13. 5., budou probíhat od 10 do 16 hodin, v půlhodinových intervalech. Začátek trasy je v Lamacentru.

 

 

Není včela jako včela!

Když se pozorně zadíváte do květů, možná narazíte na tvory, které se včele medonosné hodně podobají. Tedy té včele, kterou znáte od dětství z pohádek a příběhů. Jsou to včely, které žijí jednotlivě – říká se jim proto také samotářské včely. Mají kouzelná jména – čalounice, zednice, maltářky, smolanky, vlnařky, smutněnky a další. Od včely medonosné a dalších včelovitých se liší především tím, že nesbírají pyl do košíčků na nohou, ale hustým ochlupením na spodní straně těla. Sbírat takto pyl je mnohem méně efektivní, takže mnoho pylových zrn zase "upadne" na bliznu jiného květu. Tyto včely jsou proto až desetkrát lepší opylovači než včela medonosná! Říká se, že pokud by včela medonosná vyhynula, právě tyto samotářské včely by nás, lidstvo, jako jediné mohly zachránit před smrtí hladem. Na Hádech jsme pro ně postavili několik úkrytů a holky už ubytovávají svoje potomstvo. Peter natočil velmi zajímavé video, jak jedna ze zednic nosí pyl do svého hnízda – jedné ze slámek našeho "sociálního" bydlení pro včely. Nejzajímavější je okamžik, jak včela ze sebe sklepává pyl do trubičky, který pak následně zatlačí dozadu do nově budované komůrky. Video můžete shlédnout zde.

  

Řepkové Česko

Současná rozloha pěstované řepky olejky jako hlavního zdroje pro produkci biopaliv přesahuje 5 % celkové rozlohy České republiky. Na venkově je téměř všude. Dříve byla pro včely a včelaře řepka obrovským zdrojem pylu a nektaru. Dnes převažující hybridy produkují tak málo nektaru, že je včely nerady navštěvují. Pesticidy používané v řepkových polích jsou jedním z nejhorších koktejlů karcinogenních a toxických látek. Dostávají se do spodní vody a potravních řetězců a mohou prokazatelně poškozovat nejen hmyz, ryby a ostatní živočichy, ale i lidský mozek – uvažuje se například o souvislosti s autismem dětí, poruchami paměti atd. A druhová pestrost krajiny? Ta připomíná poušť. Jen místo písku – řepka. Často čteme s despektem o ekologických katastrofách z hamižnosti v Číně, Bangladéži a různých banánových republikách. Ale tady se nám jedna moc pěkná a macatá rodí před očima, přímo v srdci Evropské unie, pod zástěrkou ekologie a za souhlasného mručení všech autorit. Stojí nám biopaliva opravdu za tak obrovskou a nevratnou devastaci přírody? (My vám můžeme slíbit, že na Hádech řepku pěstovat nikdy nebudeme...)

 

Jóga s kůzlaty!

Skotačivost a přátelskost našich kůzlátek nás inspirovala a nabízíme jako první v ČR jógu s kůzlaty. Cílem celé naší organizace je přivést lidi do přírody a nechat je vnímat její krásu a pestrost, čerpat z ní energii a klid pro mysl. A do tohoto konceptu lekce jógy na trávě s kůzlátky v úžasném prostředí Hádů dokonale zapadá. :-)

 

První lekce již tento pátek v 17:30! Další budou následovat – sledujte na Jóga v Lamacentru.

Hodinová jóga terapie v kozím výběhu pod vedením Himani, profesionální lektorky z Indie.

Kůzlata skotačí kolem nás, někdy se snaží na nás vyskočit. Vnášejí do lekce radost, smích, pozitivní energii a jsou výzvou pro naše soustředění.

Prostředí Lamacentra je v době lekcí jógy oázou klidu, která tepe životem a jarem, dovoluje nám relaxovat a odbourat stres.

Po hodině jógy bude možnost vydat se s lektorkou za dalšími zvířaty v Lamacentru. Strávíme 30 minut s lamím stádem, bude možnost si projít areál a kochat se jarní přírodou.

Na lekci je nutné si rezervovat místo skrze mail lamacentrum.joga@gmail.com nebo zprávu na FB stránce Jóga v Lamacentru. Kapacitu jsme omezili na max. 10 účastníků na lekci.

Na lekci je třeba si přinést jogamatku a oblečení, které si můžete ušpinit. Cvičí se venku.

Cena 250,- za lekci. V ceně 60 minut jógy s kůzlaty + 30 minut seznámení s lamami a dalšími zvířaty v Lamacentru.

 

 

Dobrovolnická brigáda 2018

V sobotu v Lamacentru proběhla již tradiční velká dubnová dobrovolnická akce s hráči geocachingu. A jako tradičně se udělala spousta a spousta práce, za kterou všem zúčastněným moc děkujeme!

 

Kůzlátka skotačí ostošest

Ještě nejsou na světě ani tři týdny, ale energie mají na rozdávání. Cokoliv objeví na svém hřišti, okamžitě důkladně prověří. A člověku to vlévá potřebnou radost do žil. Vřele doporučujeme přijít se na jejich dovádění taky podívat.

 

Ztráty a nálezy

V neděli se v Lamacentru našla dětská růžová kabelka. Nějaké mladé dámě jistě chybí, tak se neváhejte přihlásit.

Vlnobraní aneb stříhání oveček

Víkend byl jako malovaný, sluníčko svítilo... ideální čas na shození kožichu. Mistr střihač se pustil do díla a za chvilku měly všechny naše ovečky pěkný letní sestřih. Pan střihač vše výborně komentoval, takže věříme, že si návštěvníci odnesli zážitek i nové poznatky. Děti si zase odnášely krásné vlastnoručně vyrobené ovečky s pravou vlnou. Na proměnu oveček (a na skotačivá dvoutýdenní kůzlátka :-)) se vás přišla podívat pěkná spousta – moc děkujeme!

 

Vlnobraní

I letos Vás srdečně zveme na tradiční hádecké vlnobraní. Koná se v neděli 15. 4. od 14 do 17 hodin. Naše ovečky se už moc těší, až s pomocí mistra střihače shodí svoje zimní kožichy. Přijďte se podívat! Uvidíte celý proces střiže, proměnu huňatého soudku ve štíhlou laňku, a s dětmi si můžete v naší výtvarné dílničce vyrobit malý vlněný suvenýr.

 

Jak to na takové akci vypadá? Pár ilustračních fotografií si můžete prohlédnout zde:

VLNOBRANÍ fotky

Vrba jíva

Goat willow neboli anglicky kozí vrba, tak se říká tomuto časně kvetoucímu keři, který byl poprvé vyobrazen v Herbáři německého botanika Hieronyma Bocka (1546), jak je ožírán kozou. Nám se zrovna tento obrázek hodí, protože "kozí vrba" kvete na Hádech právě v době, kdy se nám narodila kůzlata. Je to významný zdroj jarní pastvy pro včely - produkuje velké množství pylu i nektaru. Více o našich včelách se dozvíte ZDE nebo ZDE.

 

Kůzlátka

Copak se v Lamacentru na Velikonoce "vylíhlo"? Tři rozkošná velikonoční kůzlátka! Maminky Koko a Bětka si to krásně naplánovaly. Drobečci, radost pohledět. :) Pokud bude o víkendu pěkně, budete je moct vidět skotačit ve výběhu. Přijďte! ;)

 

Probouzení včelstev

Včerejší krásný den využily i naše včely k prvním proletům. Ty začínají tehdy, když teplota vystoupí alespoň na 10 °C a je slunečné počasí. Včely v té době nic nesbírají. Musí se samy pročistit a vyklidit po zimě celý úl. Naše časosběrné video ukazuje unikátní pohled na dno včelího úlu (obvykle ve tmě) a současnou včelí aktivitu. Na dně úlu je několik mrtvolek včel, které postupně v průběhu zimy umírají. Hromádky vykousaného zkrystalizovaného cukru, které opadají z medocukrového těsta, postupně včely posbírají a zužitkují. Pokud se chcete dozvědět o včelách víc, sledujte náš projekt v soutěži Quarry Life Award. Krátké unikátní video přehrajete ZDE.

 

Ptactvo na krmítku

Zima je zřejmě za námi, je čas na bilanci ptačích návštěvníků našeho krmítka. A máme ohromnou radost! Můžeme se totiž pochlubit hned dvěma druhy, které se u nás objevily vůbec poprvé! Jsou to ptáčci s krásnými jmény – čížek a čečetka. V Brně se s nimi mimo zimu sotva potkáte. Čížek lesní se v ČR vyskytuje celoročně (na zimu se ptáci od nás přesunují do Středomoří, ale k nám zase přiletí ptáci ze severní a východní Evropy). Hnízdí však převážně ve vyšších polohách v jehličnatých lesích. Čečetka zimní obývá především severskou tajgu, ale pravidelně hnízdí i v Čechách. Snadno ji poznáme podle karmínové skrvrny na hlavě. Krmítko v Lamacentru už tak navštívilo 16 druhů ptáků! (A to nepočítáme poštolku, která se pokusila ulovit přiživující se myšici...) Z toho 9 druhů se tu objevuje prakticky denně. Na Hádech to zkrátka žije.

 

Ptactvo na krmítku 2018

Otevírací doba v březnu

Milí přátelé,
i když to venku zrovna tak nevypadá, v březnu přichází jaro   a s ním i prodloužená otevírací doba pro veřejnost. Takže už tuto neděli a pak i celý březen pro vás máme otevřeno od 10 do 17 hodin. Máme "shora" přislíbené teplejší počasí, takže určitě přijďte, my všichni se na vás moc těšíme!

 

Hledáme nové lektory/lektorky

Hledáte brigádu? Líbí se Vám naše práce? Chcete posílit náš tým? Máte zkušenosti s prací s dětmi? Napište nám. Právě hledáme nové lektory či lektorky na vedení výukových programů a víkendových akcí v Lamacentru Hády. Jedná se o sezónní brigádu na DPP, možná také dlouhodobá spolupráce. Pokud Vás naše nabídka zaujala, napište nebo rovnou zašlete svůj životopis a motivačná dopis na mail pshady@email.cz   Více informací najdete zde Inzerát lektoři 2018.

 

 

 

Další střípek z historie Hádů

Díky našemu kamarádovi P. V. se nám podařilo získat další střípek z mozaiky bohaté historie tohoto území. Na horní hraně dnešního lomu stával od 30. do 50. let minulého století dům. Jeho základy jsou dodnes nezřetelně patrné (alespoň podle rostlin) těsně u plotu nad hádeckým lomem. Letecký snímek vlevo z roku 1956 ukazuje polohu domu (červený kroužek) v  kontextu s lomem Džungle (dnešní Lamacentrum - vlevo) a Růženiným lomem (dole). Rozsáhlý etážový lom se v té době ještě nezačal těžit.

 

Fotografii domu těsně před demolicí (vpravo) jsme získali od pana Oldřicha Cikrleho z Maloměřic, za což mu tímto velmi děkujeme. Pořídil ji tehdy "náhodou jako kluk s kamarády těsně před tím, než byl dům zbořen." Podle jeho slov prý dům na Planince prý nechal postavit továrník Kohn (majitel Maloměřické cementárny) ve 30. letech minulého století proto, aby znemožnil využití Růženina lomu jako střelnice pro rozmáhající se Němce. Dům se nenacházel na území Brna, ale již v katastru obce Kanice. O stavbě proto nerozhodovala brněnská radnice, ale kaničtí zastupitelé, proto bylo možno tuto stavbu snadněji prosadit. 

 

 

 Na fotografii, ze které máme opravdovou raddost, je dále vidět i tehdejší podoba vysílací věže a také technická lanovka dopravující vápenec z Lesního lomu na zpracování do lomu Džungle. Máte-li ve svém archívu podobné fotografické skvosty, budeme rádi, když je s námi budete ochotni sdílet.

 

Zimní prolet včel

Zdálo by se, že včely přežívají zimu v "zimním spánku". Ale není tomu tak. Vytvářejí jen tzv. zimní chomáč, v jehož středu si udržují poměrně vysokou teplotu asi 35 °C. Včely jsou jeden z mála druhů bezobatlých živočichů, kteří si umějí chvěním křídelních svalů a zadečku aktivně vytvářet teplo. Nyní již matka začíná klást nová vajíčka. Kolonie se tak pomaličku obměňuje, pohybuje se po zásobách a čeká na oteplení. To přišlo včera, a tak včely hromadně vyletěly na zimní prolet. Ten je velmi prospěšný, protože pomůže včelám se pročistit a uklidit úl. A tak i když venku ještě nic nekvete, včely radostně poletují kolem úlů.

 

 

 

V letošním roce jsme získali možnost zúčastnit se mezinárodní soutěže Quarry Life Award. Náš projekt je celý o včelách, a tak pokud vás dění v úlech zajímá nebo dokonce fascinuje, budete mít s námi jedinečnou možnost prozkoumat včelí svět opravdu zblízka. Za tímto účelem již fungují stránky našeho projektu (v angličtině) a máme i vlastní webové stránky http://www.vcelyvlomu.cz, na kterých bude možné sledovat on-line, co se v našich úlech děje.  

Svačinka s vůní jehličí

Naše zvířátka dostala před časem z líšeňské Kotlanky pochoutku s vánoční příchutí. Nepoužité smrkové větve určené původně k výzdobě konečně našly ideální využití a udělaly velkou radost. Děkujeme.

 

Akt smrkové větve

Jak funguje teplota na Hádech

Je krásně zima, a tak se pojďme zahřát pohledem na letní fotografie. Na stránkách Magistrátu města Brna lze nalézt Mapu teplot povrchů ze 7. července 2015. Je na ní vidět, jak cenná je pro severní část Brna vegetace Hádů. Zde zobrazený výřez zahrnuje plochu, na kterou totiž dopadá v létě ze Slunce obrovské množství energie. Je jí tolik, kolik by musely produkovat současně nejméně tři jaderné elektrárny Dukovany. Zatímco na betonových, asfaltových a štěrkových površích se téměř všechna energie přemění na teplo přízemní vrstvy vzduchu, zelené rostliny převážnou část tepla "spotřebují" výparem. Rozdíl mezi zelenými a betonovými plochami je proto často 20–30 °C. Červená přehřátá pole vytvářejí obrovský tepelný ostrov a čím jsou větší, tím více ovlivňují mezo- a makroklima nejen Hádů, ale celého regionu. Díky výparu plní zelené plochy na Hádech neocenitelnou službu – ochlazují krajinu i přesto, že se jedná o jižní svah, na který dopadá až o 30 % více slunečního záření. Zelený hádecký klín tak vyvažuje okolní přehřátou zástavbu. Pokud by se totiž slila do jednoho celku, vytvořila by obrovskou konvexní klimatickou buňku. V ní se vzduch přehřívá a jako horkovzdušný balon stoupá prudce vzhůru. Čím je ho více, tím výše se dostane - může vysoupat až do stratosféry. Každá kapka, která by chtěla spadnout na zem, je vynesena tímto vzestupným větrem zpátky "do nebe". V této oblasti (a dále na jihovýchod) by už v létě proto téměř nepršelo...

 

Zasněžené Lamacentrum

Hády jsou brněnské hory. A sníh Lamacentru opravdu moc sluší.

 

Kozy v zimě

Víte, kdy jsou naše kozy nejhodnější? Právě teď, v zimě. Mají totiž luxusní ubytování v lamí stáji, k tomu výběh, plné seníky a vyhřívanou vodu. Malý kozí ráj uprostřed zimy a holých stromů. A kozičky si to moc dobře uvědomují a jsou miloučké jako andílci. Až zase nastane zelené období a všude za plotem bude tráva zelenější, stanou se z nich zase pěkní raraši.

 

Nové webové stránky

Naši milí příznivci Lamacentra,

s novým rokem jsme se rozhodli pro radikální změnu našich dosavadních webových stránek. Taky jsme vytvořili logo Lamacentra. Postupně na webu pracujeme, doplníme chybějící informace a upravíme stránky tak, aby byly uživatelsky přívětivé i na mobilních telefonech. Bude to ještě pár dnů trvat, ale snad se nám vše do nové sezóny podaří oživit a vylepšit. Věříme, že nové stránky budou pro vás přehlednější než ty naše původní, a že se vám budou líbit.

PF 2018

Milí přátelé, přejeme vám s našimi zvířátky příjemné vykročení do nového roku a v celém roce mnoho radosti!

 

Vánoční návštěva

Stalo se již pěknou tradicí, že nás na Štěpána navštíví naši milí přátelé "keškaři". Každé jaro makají jako šroubci na dobrovolnické brigádě a v prosinci přijdou zvířátka pozdravit a donesou jim dárečky. Mimořádné překvapení si tentokrát připravil Fido, který pro ptactvo vyrobil opravdu přepychové krmítko! Moc všem děkujeme, přejeme příjemný start do nového roku a budeme se těšit zase v dubnu!

 

Na Silvestra otevřeno

Letošní Silvestr vychází na neděli. Naše chovatelka Lucka se rozhodla, že i v tento mimořádný den by mělo být Lamacentrum veřejnosti přístupné a vezme si na starosti službu. Proto pokud se budete chtít před silvestrovským veselím projít v klidné a ztichlé zimní přírodě Hádů, můžete zavítat i do Lamacentra za našimi zvířaty. Otevřeno jako obvykle v zimní neděli – od 13 do 15 hodin.

 


Pravidelné léčení včelstev

Asi málokdo ví, že v Lamacentru kromě jiných zvířat máme i několik včelstev. I když teď včely v zimě potřebují klid, je třeba je právě v tuto dobu přeléčit proti varroáze. Jednou z možností je kyselina šťavelová smíchaná s cukrem (Oxuvar). Včely se pokapou roztokem a roztoči se postupně pustí z jejich těl.