Nádherná scenérie bývalého lomu

Vyzkoušejte geologickou bosou stezku

Přijďte na výlet do hádecké přírody

Aktuality

Hledáme nové lektory/lektorky

09.02.2018

Hledáte brigádu? Líbí se Vám naše práce? Chcete posílit náš tým? Máte zkušenosti s prací s dětmi? Napište nám. Právě hledáme nové lektory či lektorky na vedení výukových programů a víkendových akcí v Lamacentru Hády. Jedná se o sezónní brigádu na DPP, možná také dlouhodobá spolupráce. Pokud Vás naše nabídka zaujala, napište nebo rovnou zašlete svůj životopis a motivačná dopis na mail pshady@email.cz   Více informací najdete zde Inzerát lektoři 2018.

 

 

 

Další střípek z historie Hádů

08.02.2018

Díky našemu kamarádovi P. V. se nám podařilo získat další střípek z mozaiky bohaté historie tohoto území. Na horní hraně dnešního lomu stával od 30. do 50. let minulého století dům. Jeho základy jsou dodnes nezřetelně patrné (alespoň podle rostlin) těsně u plotu nad hádeckým lomem. Letecký snímek vlevo z roku 1956 ukazuje polohu domu (červený kroužek) v  kontextu s lomem Džungle (dnešní Lamacentrum - vlevo) a Růženiným lomem (dole). Rozsáhlý etážový lom se v té době ještě nezačal těžit.

 

Fotografii domu těsně před demolicí (vpravo) jsme získali od pana Oldřicha Cikrleho z Maloměřic, za což mu tímto velmi děkujeme. Pořídil ji tehdy "náhodou jako kluk s kamarády těsně před tím, než byl dům zbořen." Podle jeho slov prý dům na Planince prý nechal postavit továrník Kohn (majitel Maloměřické cementárny) ve 30. letech minulého století proto, aby znemožnil využití Růženina lomu jako střelnice pro rozmáhající se Němce. Dům se nenacházel na území Brna, ale již v katastru obce Kanice. O stavbě proto nerozhodovala brněnská radnice, ale kaničtí zastupitelé, proto bylo možno tuto stavbu snadněji prosadit. 

 

 

 Na fotografii, ze které máme opravdovou raddost, je dále vidět i tehdejší podoba vysílací věže a také technická lanovka dopravující vápenec z Lesního lomu na zpracování do lomu Džungle. Máte-li ve svém archívu podobné fotografické skvosty, budeme rádi, když je s námi budete ochotni sdílet.

 

Zimní prolet včel

30.01.2018

Zdálo by se, že včely přežívají zimu v "zimním spánku". Ale není tomu tak. Vytvářejí jen tzv. zimní chomáč, v jehož středu si udržují poměrně vysokou teplotu asi 35 °C. Včely jsou jeden z mála druhů bezobatlých živočichů, kteří si umějí chvěním křídelních svalů a zadečku aktivně vytvářet teplo. Nyní již matka začíná klást nová vajíčka. Kolonie se tak pomaličku obměňuje, pohybuje se po zásobách a čeká na oteplení. To přišlo včera, a tak včely hromadně vyletěly na zimní prolet. Ten je velmi prospěšný, protože pomůže včelám se pročistit a uklidit úl. A tak i když venku ještě nic nekvete, včely radostně poletují kolem úlů.

 

 

 

V letošním roce jsme získali možnost zúčastnit se mezinárodní soutěže Quarry Life Award. Náš projekt je celý o včelách, a tak pokud vás dění v úlech zajímá nebo dokonce fascinuje, budete mít s námi jedinečnou možnost prozkoumat včelí svět opravdu zblízka. Za tímto účelem již fungují stránky našeho projektu (v angličtině) a máme i vlastní webové stránky http://www.vcelyvlomu.cz, na kterých bude možné sledovat on-line, co se v našich úlech děje.  

Svačinka s vůní jehličí

26.01.2018

Naše zvířátka dostala před časem z líšeňské Kotlanky pochoutku s vánoční příchutí. Nepoužité smrkové větve určené původně k výzdobě konečně našly ideální využití a udělaly velkou radost. Děkujeme.

 

Akt smrkové větve

Jak funguje teplota na Hádech

22.01.2018

Je krásně zima, a tak se pojďme zahřát pohledem na letní fotografie. Na stránkách Magistrátu města Brna lze nalézt Mapu teplot povrchů ze 7. července 2015. Je na ní vidět, jak cenná je pro severní část Brna vegetace Hádů. Zde zobrazený výřez zahrnuje plochu, na kterou totiž dopadá v létě ze Slunce obrovské množství energie. Je jí tolik, kolik by musely produkovat současně nejméně tři jaderné elektrárny Dukovany. Zatímco na betonových, asfaltových a štěrkových površích se téměř všechna energie přemění na teplo přízemní vrstvy vzduchu, zelené rostliny převážnou část tepla "spotřebují" výparem. Rozdíl mezi zelenými a betonovými plochami je proto často 20–30 °C. Červená přehřátá pole vytvářejí obrovský tepelný ostrov a čím jsou větší, tím více ovlivňují mezo- a makroklima nejen Hádů, ale celého regionu. Díky výparu plní zelené plochy na Hádech neocenitelnou službu – ochlazují krajinu i přesto, že se jedná o jižní svah, na který dopadá až o 30 % více slunečního záření. Zelený hádecký klín tak vyvažuje okolní přehřátou zástavbu. Pokud by se totiž slila do jednoho celku, vytvořila by obrovskou konvexní klimatickou buňku. V ní se vzduch přehřívá a jako horkovzdušný balon stoupá prudce vzhůru. Čím je ho více, tím výše se dostane - může vysoupat až do stratosféry. Každá kapka, která by chtěla spadnout na zem, je vynesena tímto vzestupným větrem zpátky "do nebe". V této oblasti (a dále na jihovýchod) by už v létě proto téměř nepršelo...

 

...